EPIDEMIOLOGICKÁ ANALÝZA JAKO VÝCHODISKO TVORBY KLINICKÉHO DOPORUČENÉHO POSTUPU K REVASKULARIZACI MYOKARDU | XXX. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Úvod: Kardiovaskulární onemocnění (KVO) zůstávají celosvětově hlavní příčinou úmrtnosti dospělé populace vyspělých zemí. Revaskularizace myokardu by měla být vždy zvážena u pacientů s nálezem hemodynamicky významného epikardiálního koronárního postižení, a to v závislosti na klinickém stavu pacientů, celkovém biologickém stavu a přítomnosti komorbidit. Především u pacientů s akutním koronárním syndromem (AKS) se jedná o výkony významně prodlužující životní prognózu, i kvalitu života.
Cíl: Demografický popis populace u souboru pacientů s AKS s alespoň jednou z hlavních diagnóz dle MKN-10: I20 (Angina pectoris), I21 (Akutní infarkt myokardu), I22 (Pokračující infarkt myokardu), I25 (Chronická ischemická choroba srdeční).
Metodika: Retrospektivní observační studie s využitím dat z Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) a Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS) v letech 2010 – 2020 v ČR.
Výsledky: Dle dostupných dat z NZIS bylo prokázáno, že v populaci ČR narůstá věkově specifická prevalence AKS se zvyšujícím se věkem obyvatelstva. Více než 65 % hospitalizačních případů tvořili muži, jejichž věk byl v průměru o 5 let nižší nežli u žen. Epidemiologická analýza od r. 2010 prokázala klesající trend počtu hospitalizací za stanovené desetileté období a významný pokles vykázaných výkonů jak u perkutánní koronární intervence (PCI), tak i aortokoronárním bypassem (CABG).
Diskuze a závěr: V návaznosti na zjištěné informace byly připraveny Klinické doporučené postupy „Revaskularizace myokardu“, s cílem zkvalitnit péči o pacienty s AKS, umožnit tak včasnou diagnostiku a zaručit dostatečnou léčbu již od momentu stanovení diagnózy. Dále doporučit postupy farmakologické i nefarmakologické léčby, které mají prokazatelný dopad na kvalitu života a měly by vést ke zlepšení dostupnosti péče pro pacienty bez ohledu na místo trvalého pobytu.

EPIDEMIOLOGICKÁ ANALÝZA JAKO VÝCHODISKO TVORBY KLINICKÉHO DOPORUČENÉHO POSTUPU K REVASKULARIZACI MYOKARDU Tématický okruh: Akutní stavy v kardiologii, Akutní koronární syndromy
Typ: Poster - sesterský , Číslo v programu: 162


Búřilová P.¹, Búřil J.², Pokorná A.³, Mates M.⁴, Němec P.⁵, Widimský P.⁶, Kala P.⁷ ¹ Ústav zdravotnických věd, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno - Bohunice, ² I. neurologická klinika, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno, ³ Ústav zdravotnických věd, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno, ⁴ Oddělení intervenční kardiologie, Nemocnice na Homolce, Praha, ⁵ Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie, Brno, ⁶ III. interní – kardiologické kliniky, 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, Praha, ⁷ Interní kardiologická klinika, Fakulntní nemocnice Brno a Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno
Úvod: Kardiovaskulární onemocnění (KVO) zůstávají celosvětově hlavní příčinou úmrtnosti dospělé populace vyspělých zemí. Revaskularizace myokardu by měla být vždy zvážena u pacientů s nálezem hemodynamicky významného epikardiálního koronárního postižení, a to v závislosti na klinickém stavu pacientů, celkovém biologickém stavu a přítomnosti komorbidit. Především u pacientů s akutním koronárním syndromem (AKS) se jedná o výkony významně prodlužující životní prognózu, i kvalitu života. Cíl: Demografický popis populace u souboru pacientů s AKS s alespoň jednou z hlavních diagnóz dle MKN-10: I20 (Angina pectoris), I21 (Akutní infarkt myokardu), I22 (Pokračující infarkt myokardu), I25 (Chronická ischemická choroba srdeční). Metodika: Retrospektivní observační studie s využitím dat z Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) a Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS) v letech 2010 – 2020 v ČR. Výsledky: Dle dostupných dat z NZIS bylo prokázáno, že v populaci ČR narůstá věkově specifická prevalence AKS se zvyšujícím se věkem obyvatelstva. Více než 65 % hospitalizačních případů tvořili muži, jejichž věk byl v průměru o 5 let nižší nežli u žen. Epidemiologická analýza od r. 2010 prokázala klesající trend počtu hospitalizací za stanovené desetileté období a významný pokles vykázaných výkonů jak u perkutánní koronární intervence (PCI), tak i aortokoronárním bypassem (CABG). Diskuze a závěr: V návaznosti na zjištěné informace byly připraveny Klinické doporučené postupy „Revaskularizace myokardu“, s cílem zkvalitnit péči o pacienty s AKS, umožnit tak včasnou diagnostiku a zaručit dostatečnou léčbu již od momentu stanovení diagnózy. Dále doporučit postupy farmakologické i nefarmakologické léčby, které mají prokazatelný dopad na kvalitu života a měly by vést ke zlepšení dostupnosti péče pro pacienty bez ohledu na místo trvalého pobytu.

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA