Úvod: Spontánní koronární disekce (SKD) je méně častou etiologii akutního koronárního syndromu (AKS) postihující převážně ženy pod 50 a je asociovaná s těhotenstvím, hormonální dysbalancí, stresem či přítomnosti angiopathii. Pro intervenční kardiology představuje znační výzvu ve smyslu volby optimální terapie anebo konzervativní léčby.
Popis případu: 50-letá hypertonička již po překonaném IM a PKI s implantaci stentu do RIP v r. 2016 se s odstupem cca 4 let prezentuje reinfarktem. Akutní koronarografie (SKG) diagnostikuje jako kulprit lézi cca 75-80% stenózu v místě distálního ohybu RCx. Nález jeví známky možné SKD typ I s dvojitým lumen, v diff.dg. ulcerovaný plát a je rozhodnuto jej ad hoc ošetřit stentem. Výkon se však komplikuje, po impl. stentu dochází k dislokaci intramurálního hematomu proximálně, charakter léze je objasněn - jedná se o SKD I typ a adekvátní ošetření léze vyžaduje implantaci dalších 2 stentů (Příloha 1). Nález SKD u této pacientky nás nutí přehodnotit také SKG z r. 2016 , připouštíme možnost SKD typ II v místě dist. RIP (Příloha 2). Doplníme další vyšetření ve snaze odhalit stavy spojené se SKD, avšak CTAG hrudní aorty, CTAG ICC a ECC, USG abdomen, gynekologické, oční vyšetření jako i revmatologický skríning neodhalují signifikantní patologii. Pozoruhodné je však, že pacientka mněla v čase obou IM implantované progesteron uvolňující intrauterinní tělísko (IT) z důvodu hypermenorhoe. Přítomnost IT je u pacientek s dokumentovanou SKD popisován, avšak etiologicko-patofzyiologický vztah nebyl prokázan. Pacientka má nekomplikovaný průběh hospitalizace a je s poinfarktovou ejekční frakcí LK 40-43% propuštěna do ambulantní starostlivosti.
Závěr: U žen ve mladém či středním věku prezentujícím se AKS je vždy potřeba myslet na možnost SKD jako příčiny stavu a správně jej diagnostikovat. Pečlivě nutno přehodnotit potřebu PKI, nakolik většina lézi se vyhojí časem spontánně a eventuální PKI je v kontextu SKD vždy spojena s vyšším rizikem komplikací, co dokumentuje i naše kazuistika.
