ÚVOD
Kazuistika popisuje případ 78leté ženy, která před 13 lety podstoupila kardiochirurgickou revaskularizaci pro nemoc více tepen. Pro recidivu anginózních obtíží indikována k selektivní koronarografii (SKG).
PRŮBĚH
Při SKG verifikována významná stenóza na ramus posterolateralis dexter (RPLD). Ta řešena implantací drug eluting stentu. Při intervenci na ramus interventricularis posterior (RIVP) došlo k přechodné paravazaci kontrastu. Stav promptně řešen stentem do RIVP. Periprocedurálně i opakovaně bez echokardiografických známek separace perikardu. Následující den detekován při boční/spodní stěně pravé komory (PK) nepravidelný cystický útvar velikosti asi 37x65 mm s nehomogenní echogenitou (obr.1). Pacientka byla i přes to bez klinicky vyjádřených známek srdeční tamponády.
K ozřejmění nálezu provedeno CT srdce (obr. 2 a 3). Hodnoceno jako hematom (80x50x60 mm) působící útlak PK. Postkontrastně bez zvýšení denzity, bez úniku kontrastní látky mimo lumen a hemoperikard šíře 15 mm. Konzultován kardiochirurg, indikována operační revize.
Vzhledem k předchozí kardiochirurgické operaci, srůstům a lokalizaci hematomu provedena incize pod mečíkem. Nalezena prokrvácená spodina PK a pod srdcem hematom, který byl odsát. Při dalším odstranění hematomu byl patrný defekt v epikardu spodní stěny, který začíná masívně krvácet. Přistoupeno k resternotomii a přes mashe přešit defekt svaloviny, místo posíleno bovinním perikardem a tkáňovým lepidlem.
DALŠÍ VÝVOJ
Pro nekomplikovaný pooperační průběh pacientka propuštěna 7. den po operaci.
ZÁVĚR:
Perforace koronární tepny a její následky představují komplikace SKG. Stav je rizikový pro možný rozvoj srdeční tamponády, která bývá často fatální a vyžaduje urgentní chirurgickou revizi.
V našem případě lze předpokládat, že perikardiální adheze, vzniklé po předchozím kardiochirurgickem výkonu, zabránily jejímu vzniku.
