Cíl: Neadherentní pacienti s arteriální hypertenzí mají podle dostupné evidence vyšší výskyt kardiovaskulárních komplikací a horší prognózu. Jedním z markerů orgánového poškození u hypertenze je hypertrofie levé komory srdeční, která je ale může být zároveň projevem diabetické kardiopatie. Cílem práce je zhodnotit vztah adherence a hypertrofie levé komory srdeční ve vztahu k přítomnosti diabetes mellitus.
Metody: Při srovnání LV mass a adherence jsme zařadili 329 echokardiografických vyšetření u 255 pacientů s dostupným laboratorním hodnocením adherence. LV mass byla stanovena kubickou formulí z transthorakálního vyšetření.
Výsledky: Neadherentní pacienti měli statisticky významně vyšší LV mass index než adherentní. Střední LV mass byl u adherentních pacientů 228g (IQR 178; 285), u neadherentních 245g (IQR 201; 291), p=0,105. Střední LV mass index u adherentních pacientů byl 106 g/m2 (IQR 88; 130), u neaherentních pacientů 89 g/m2 (IQR 98; 138), p=0,019. U pacientů s diabetem byl signifikantně vyšší LV mass index (106 ze 168 vyšetření) ve srovnání nediabetickými pacienty (74 ze 159 vyšetření), p=0,003. Pacienti s diabetem přitom měli srovnatelný systolický krevní tlak jako nediabetici (145,5 mmHg vs. 146,3 mmHg) a měli nižší diastolický krevní tlak (79,7 mmHg vs. 87,7 mmHg). Při hodnocení vztahu LV mass a LVMI k adherenci k jednotlivým léčivům nebyl zjištěn žádný statisticky významný rozdíl.
Závěr: LV mass index se významně liší mezi mezi pacienty s diabetem mellitem a bez diabetu. Nediabetičtí adherentní pacienti mají významně nižší LV mass index. U diabetických pacientů byl zjištěn významný rozdíl mezi adherentními a neadherentními pacienty pouze v nižším LVMi. . Nález hypertrofie levé komory srdeční však může pomoci odhalit pacienty s horší dlouhodobou kompenzací krevního tlaku, horší prognózou a větším rizikem lékové nespolupráce.