Úvod: Venózní trombembolismus může vzniknout na podkladě vrozených nebo získaných poruch koagulace. Koincidence infekce SARS-CoV-2 s Leidenskou mutací může vést k závažným recidivám hluboké žilní trombózy.
Kazuistika:
50–letý pacient s anamnézou prodělané flebotrombózy levé dolní končetiny v roce 2015 (přechodně warfarinizován) nyní hospitalizován na koronární JIP pro oboustrannou plicní embolii (intermediate-high risk) a flebotrombózu dolních končetin. Na EKG suspektní známky plicní embolie. Laboratorně elevace D-dimerů, troponinu I, NT-proBNP a CRP. Vstupní antigen SARS-CoV-2 negativní. CTAG plic s embolizací do větvení kmenů arteria pulmonalis, lobárních tepen, dále s infiltrací v pravém horním laloku (obraz ground-glass opacit). SONO žil pravé dolní končetiny s okluzí vena femoralis communis do vena iliaca externa, vlevo parciální okluze vena femoralis superficialis. Při přijetí oběhová stabilita, mírná respirační insuficience. ECHO s dilatací pravé komory, D-shapem, dilatací dolní duté žíly. Nově zjištěna Leidenská mutace (heterozygot). Antikoagulován enoxaparinem, dále nasazen co-amoxicilin pro pneumonii vpravo. Zvažována lokální trombolýza na pravé dolní končetině, proto doplněno CT žil malé pánve a končetin, kde vpravo přítomny již popisované okluze na ultrazvuku, vlevo bez flebotrombózy. V rámci onkoscreeningu pozitivita testu na okultní krvácení ve stolici, na CT bez tumorózního postižení tlustého střeva. Lokální trombolýza nakonec odložena na základě pozitivity kontrolního PCR stěru na SARS-CoV-2, pacient antikoagulován nadále enoxaparinem. V kardiopulmonálně kompenzovaném stavu dimitován do domácí karantény, po jejím skončení v plánu provedení odložené trombolýzy.
Závěr: Popisovaný případ ukazuje, že vrozený trombofilní stav se současnou infekcí SARS-CoV-2 mohou vést ke klinicky závažné recidivě hluboké žilní trombózy a plicní embolii.