IMUNOSUPRESIVNÍ TERAPIE U PACIENTŮ PO OTS – POHLED JEDNOHO CENTRA
Topic: Heart failure | |
| Type: Poster - doctors , Number in the programme: 99 | |
| Ozábalová E.1, Krejčí J.1, Godava J.1, Hude P.1, Poloczková H.1, Honek T.1, Bedáňová H.2, Němec P.2, Špinarová L.1 1 I IKAK, FNUSA, Brno, 2 CKTCH, Brno | |
Úvod:Imunosupresivní terapie, která je doživotní nutností po ortotopické transplantaci srdce (OTS), s sebou přináší i různé nežádoucí účinky. Základem léčby je kombinace kalcineurinového inhibitoru (CNI - cyklosporinu nebo takrolimu) a mykofenolát mofetilu (MPA), v časném potransplantačním období jsou užívány i kortikoidy. Z dlouhodobého hlediska se zdá výhodná kombinace redukované dávky CNI a mTOR inhibitorů (dříve sirolimus, nyní everolimus). Cíl práce:Zhodnotit imunosupresivní režimy u pacientů po OTS, důvody vedoucí ke změně léčby a možné nežádoucí účinky a porovnat výsledky s celosvětovým registrem. Výsledky:U 160 nemocných (55%) byla provedena změna imunosupresivní terapie. Nejčastějším novým režimem byla kombinace redukovaného CNI a mTOR inhibitoru (97 pacientů, tj. 71%, užívalo tacrolimus a everolimus a 14 pacientů, tj. 10%, užívalo cyklosporin a everolimus). Pouze u 15 pacientů (11%) byl režim založený na everolimu a MPA, resp. 11 pacientů (8%) užívalo dříve zavedený sirolimus + MPA. Důvodem ke změně terapie byla renální insuficience u 60 pacientů, 38%, vaskulopatie u 43 pacientů, 27%, kombinace obou stavů u 14 nemocných, 9%. U 35 pacientů byly příčinou opakující se rejekce, 22%. Malignity u 7 pacientů (4%) a infekce u 1 pacienta byly dalšími stavy, které vedly ke změně. U 23 pacientů byla navrácena původní medikace kvůli nežádoucím účinkům, nejčastěji otokům a GIT intoleranci. | |
