Školitel: doc. MUDr. Petr Toušek, Ph.D.
Cíl
Retrospektivně analyzovat prevalenci, vyšetřovací postupy a charakteristiku pacientů s podezřením na ICHS, kteří mají při SKG zjištěn normální nález. Určit dopad výsledku vyšetření na další terapii.
Metodika
Naši kohortu tvořilo 516 pacientů s podezřením na ICHS, kteří byli katetrizováni na III. Interní-kardiologické klinice FNKV a 3.LF UK. U pacientů byly analyzovány klinické charakteristiky včetně rizikových faktorů ICHS, prevalence arytmií, psychiatrická dispenzarizace, strategie použití zátěžových vyšetření, medikace před a po SKG. Současně jsme se pomocí dotazníků zaměřili na sledování kvality života pacientů.
Výsledky
Analyzována byla data 516 pacientů, z nichž bylo 231 mužů (44,8%) a 285 žen (55,2%). Průměrný věk byl 61,6±13, u mužů 55,8±12,7, u žen 66,4±11,2 let. Zátěžové vyšetření podstoupilo 57 (11%) pacientů, z toho 29 můžu (12,6%) a 28 žen (9,8%), pozitivní výsledek mělo 18 mužů (62,1 %) a 22 žen (78,6%).
Elektivně byl výkon proveden u 324 (62,8%) a akutně u 190 (37,2) pacientů. Typické bolesti na hrudi u 60 pacientů (11,6%) z toho 21 (35%) mužů a 39 (65%) žen.
Psychiatricky bylo léčeno 89 (17,3%) pacientů, muži 25 (28,1%) a ženy 64 (71,9%).
Kvalita života se zlepšila u 99 (76,2%) ze 130 respondentů, nicméně obtíže přetrvávají u 24 (18,5%) ze 130 respondentů.
Etiologie obtíží byla identifikována u 25 (19,2%) ze 130 respondentů.
Nově nastavena terapie psychofarmaky u 14 (10,8%) ze 130 respondentů.
Závěr
Pouze malé procento pacientů má před SKG zátěžové vyšetření.
U pacientů s negativním nálezem na SKG došlo k významné změně ve farmakoterapii.
Ve zkoumané kohortě byly ženy starší než muži a měly častěji typické bolesti.
Psychiatrická medikace byla nově nastavena u 10,8% respondentů.
Informace o normálním koronarografickém nálezu u symptomatických pacientů významně ovlivňuje dlouhodobou kvalitu života.
