Úvod: Klinicky němý infarkt myokardu představuje až 45% všech případů infarktu v populaci. Častěji jsou postiženi muži a černošská populace. Podezření vzniká nejčastěji při EKG či echokardiografickém vyšetření.
Popis případu: Pacient v sedmém deceniu, fumátor, léčený pro arteriální hypertenzi, náhle prodělává v srpnu 2018 ischemickou cévní mozkovou příhodu v povodí arteria cerebri media vlevo, klinicky s těžkou převážně expresivní fatickou poruchou, dysartrií, centrální lézí nervus facialis a hypoglossus a pravostrannou centrální hemiparézou s těžkým postižením pravé horní končetiny. Vzhledem ke krátkému delay byla aplikovaná intravenózní trombolýza s dobrým efektem, reziduálně zůstává jen lehké neurologické postižení faciální inervace. V rámci došetření provedena také transtorakální echokardiografie, kde diagnostikována dyskineza apikoseptálně s lehkou dysfunkcí levé komory srdeční s odhadovanou ejekční frakcí 45-50%. Vyloučena přítomnost trombu v levé komoře a akutně probíhající ischemie myokardu. Pacient odmítá, že by někdy trpěl bolestí na hrudi nebo dušností. Zátěžový SPECT myokardu poskytuje dva závěry. Zaprvé zátěží navozený parciální reverzibilní defekt perfuze anteroseptálně a zadruhé fixní defekt hrotu. Dále provedena koronarografie s nálezem uzávěru ramus interventrikularis ve střední části a dále významné 80-ti procentní stenózy silného ramus diagonalis. Ad hoc provedena PCI s implantací DES do významné stenózy, uzávěr neošetřen pro jizvu v daném povodí. Další léčba se soustřeďuje na farmakologickou prevenci progrese aterosklerózy.
Závěr: Klinicky němý infarkt myokardu představuje významný podíl v prevalenci ischemické choroby srdeční. Obvykle jej diagnostikujeme při manifestaci jiného kardiovaskulárního onemocnění. Farmakologická i nefarmakologická léčba by měla být stejně důsledná jako při symptomatických formách infarktu myokardu
