Úvod a cíl
Nejnovější guidelines ESC z roku 2016 dělí pacienty se srdečním selháním do tří skupin: pacienty se sníženou ejekční frakcí <40% (HFrEF), pacienty se srdečním selháním s ejekční frakcí ve středním pásmu 40-49% (HFmrEF) a pacienty se zachovalou ejekční frakcí levé komory >=50% (HFpEF). Data srovnávající dlouhodobé přežívání, počty rehospitalizací a příčiny úmrtí mezi HFrEF a HFpEF pacienty v ČR nebyla dosud publikována. Toto bylo cílem naší prospektivní, multicentrické analýzy.
Metody a výsledky
Ve dvou centrech (FN Brno a Nemocnice ve Frýdku-Místku) jsme sledovali 1274 pacientů propuštěných z hospitalizace pro akutní srdeční selhání (ASS). Střední věk pacientů byl 75.9 let a muži i ženy byli zastoupeni stejně. Během dvouletého sledování bylo 57% pacientů hospitalizováno z jakékoliv příčiny, 24.9% pro dekompenzaci srdečního selhání a 43.3% z jakékoliv kardiovaskulární příčiny. Celkem 36.1% pacientů zemřelo buď po předchozí (11.8%) nebo bez předchozí (24.3%) hospitalizace pro ASS. Srdeční selhání bylo také nejčastější příčinou kardiovaskulárních hospitalizací, následováno gastrointestinálními problémy, infekcemi a tumory. Pacienti s HFrEF měli rozličné základní charakteristiky a rizikové profily, byli častěji hospitalizováni pro ASS (28.6% vs 20.2%, p = 0.012) a měli vyšší kardiovaskulární mortalitu (82.4% vs 63.5%, p < 0.001) v porovnání s HFpEF. Celková mortalita a četnost rehospitalizací byly v obou skupinách podobné.
Závěr
V průběhu dvouletého sledování nemocných propuštěných z hospitaliazce pro ASS zemřela a/nebo byla hospitalizována pro akutní dekompenzaci srdečního selhání polovina těchto pacientů, pouze jedna třetina pacientů přežívala bez jakékoliv hospitalizace. Pacienti s HFrEF a HFpEF jsou odlišné entity s různými charakteristikami, rizikovými profily a počty kardiovaskulárních příhod.
Podpořeno MZ ČR – RVO (FNBr, 65269705
