Cíl: Zhodnocení zdrojů komplexních forem perzistentní fibrilace síní (FS) nebo perzistentní síňové tachykardie (AT) a výsledků katetrizační ablace u pacientů po uzávěru defektu septa okluderem.
Metodika: Souboru zahrnul 6 konsekutivních pacientů (63±8; 54-72 let, 4 ženy) s implantovaným septálním okluderem, kteří podstoupili ablaci pro dlouhodobou perzistentní FS (DPFS) (n=5) nebo perzistentní AT v 8 výkonech. Procedurálním cílem ablace byla restaurace sinusového rytmu, resp. dosažení neinducibility arytmie.
Výsledky: Dvojitá transseptální punkce kolem okluderu se zdařila ve všech případech. Sinusový rytmus se podařilo obnovit aplikacemi RF energie při první ablaci DPFS u 4/5(80%) pacientů; přímo z FS u 1 pacienty při izolaci koronárního sinu, resp. přes intermediální AT u 3 pacientů: konkrétně přes dvě AT (septum zleva, typický flutter), tři AT (hrana levé síně, horní septum zleva, dolní septum zleva) a čtyři AT (baze ouška levé síně, strop levé síně-lokální zdroj, perimitrální reentry terminovaná v CS, septum zprava). Při opakované ablaci DPFS u 2 pacientů zahrnovaly recidivující AT septální zdroj + perimitrální reentry, resp. typický flutter. Pacientka s primární AT měla typický flutter a septální zdroj a podstoupila jen ablaci v pravé síni. Nebyly žádné komplikace. Na konci sledování 28±22 (3-63) resp. 19±18 (3-51) měsíců od první, resp. poslední ablace je stabilní SR přítomen u 5 (83%) pacientů, 1 pacientka s primární DPFS čeká na reablaci pro paroxysmy AT.
Závěr: Dvojitá transseptální punkce kolem septálního okluderu je schůdná a bezpečná, a ablace komplexních forem perzistentní FS nebo AT je úspěšná. Septální zdroje pravděpodobně související s přítomností septálního okluderu byly součástí arytmických zdrojů u všech pacientů.
