Úvod
S rostoucím počtem implantovaných stimulačních a defibrilačních elektrod stoupá i počet nemocných indikovaných k jejich extrakci. Mezi nejčastější důvody patří: infekce elektrod, infekční endokarditida, dekubitus a závažné mechanické poškození.
Obecně se extrakce provádí z místa implantovaného systému, tj. cestou podklíčkové, nebo jugulární žíly a v případě náročnosti výkonu volíme femorální přístup, jako v případě naší kazuistiky.
Cíl
Tato kazuistika popisuje 41letého pacienta, kterému byl v roce 1998 implantován dvoudutinový TKS (trvalý kardiostimulátor) zprava přes jugulární žílu pro AVB III.st. (atrioventrikulární blokáda). V říjnu 2008 byl zdroj vyměněn za nový bez jakýkoliv komplikací. V srpnu 2012 byl pacientovi implantován nový dvoudutinový TKS zleva, protože původní TKS musel být explantován pro dekubitus v kapse rány s prokázanou lokální infekcí. Původní pasivní elektrody zprava byly ponechány. V lednu 2019 pro recidivu dekubitu v místě ponechaných elektrod byla pacientovi na našem pracovišti indikována extrakce původních pasivních elektrod a preventivně byl také extrahován novější TKS se zajištěním pacienta na dočasné kardiostimulaci. K extrakci bylo nutné i použití femorálního přístupu.
Závěr
Femorální přístup je alternativní, ale bezpečnou metodou endovazální extrakce elektrod s nutností kompletního zajištění pacienta v případě možných komplikací. Počet takto prováděných výkonů na našem pracovišti ročně stoupá a s nasbíranými zkušenostmi se zvyšuje celková úspěšnost extrakcí.
