Úvod: Perzistující levostranná horní dutá žíla (PLSVC) je vzácná (0,3-1%) a u zdravých jedinců obvykle asymptomatická vrozená srdeční abnormalita. Tento nález bývá zpravidla náhodný, při kanylaci levé podklíčkové žíly (PŽ) za účelem zajištění přístup do centrálního řečiště nebo při levostranné implantaci kardiostimulátorů (KS). Mnohem vzácnější je PLSVC spojena s agenezí pravostranné horní duté žíly (HDŽ).
Popis případu: 63 letý pacient byl indikován k trvalé kardiostimulaci pro symptomatickou bradykardii s paroxyzmální fibrilaci síní a pomalým převodem na komory a asystoliemi spojenými s presynkopami. O cévní anomálii jsme před výkonem nevěděli. Na přání pacienta, leváka, jsme jako přístupovou stranu zvolili pravostranný přístup. Po nekomplikované kanylaci pravostranné PŽ prokázala skiaskopie atypický průběh zaváděcího vodiče. Provedením kontrastní venografie jsme zobrazili PLSVC ústící do koronárního sinu a opakovaným nástřikem agenezi pravostranné HDŽ. Vzhledem na okolnosti jsme se po domluvě s pacientem rozhodli pro implantaci transvenózního systému zprava. Nejprve jsme zavedli bipolární elektrodu s aktivní fixaci a natvarováním styletu fixovali do přechodu spodní stěny a hrotu pravé komory. Následně jsme identickou elektrodu stejnou technikou fixovali v oušku pravé síně. Parametry obou elektrod byly uspokojivé. Délka výkonu i čas skiaskopie byl dvojnásobný ve srovnání se standardním výkonem. Při následujících kontrolách je pacient bez recidiv klinických potíží a parametry elektrod stabilní a uspokojivé.
Závěr: PLSVC s agenezi pravostranné HDŽ je relativně vzácným nálezem při implantaci přístrojů pro léčbu poruch srdečního rytmu. Implantace KS i defibrilátoru je bezpečná, technicky dobře proveditelná, ale vyžaduje, dobrou prostorovou orientaci v srdci. Stimulační parametry jsou srovnatelné s parametry standardně implantovaných elektrod.
