Úvod:
Absces je dutina vyplněná hnisem. Může se šířit do okolí a být příčinou sepse. Včasná diagnostika je proto klíčová.
Cíl:
Prezentace kazuistiky pacienta s neobvyklým průběhem retrosternálního abscesu.
Kazuistika:
71-letý pacient po CABG (žíla na RMS), resekci aneuryzmatu spodní stěny LK a implantaci TKS DDD (epikardiální elektrody PS, LK) v roce 2011, přijat 30.10.2018 pro bodavou bolest za hrudní kostí vystřelující mezi lopatky a do krku. Stimulační parametry v normě, nález ERI. Objektivně v kraniální části jizvy po sternotomii měkké zduření tkáně velikosti cca 8x3 cm. Pacient afebrilní. V laboratoři elevovány zánětlivé parametry. CT hrudníku s nálezem nehomogenního útvaru v podkoží v oblasti horního sterna komunikující s retrosternální kolekcí kolem stimulačních elektrod až k perikardu. Indikována operační revize, při které evakuace cca 30 ml hnisu, extrakce drátěnné kličky a nález defektu sterna velikosti cca 1x1 cm zasahující do perikardiální dutiny. Po vyčištění rány přiloženo na 48 hod Vivano. Kultivačně z hnisu E. Coli, P. aeruginosa, E. faecalis. Dle citlivosti přeléčeno ATB. Kontrolní CT hrudníku s vedlejším nálezem susp. PSA bypassu. Doplněna rekoronarografie, kde MVD, funkční žilní bypass na RMS, ale jeho tělo s PSA, řešeno PCI těla žilního bypassu na RMS s implantací 2x DES a 1x stentgraftu. Kontrolní kultivace z rány negativní, proto sutura operační rány a výměna generátoru TKS. Pacient po 2 měsíční léčbě (21.12.2018) propuštěn do ambulantní péče. Nadále pokračuje ATB terapie, pravidelné převazy rány.
Závěr:
Hrudní dyskomfort patří mezi časté důvody hospitalizace pacientů nejen v kardiocentrech. Jejich diferenciální diagnostika je mnohdy obtížná a konečná diagnóza může být překvapující. I s dlouhým odstupem od kardiochirgických výkonů je třeba počítat se zánětlivými komplikacemi, které mohou souviset s potížemi nemocného.
