EXTRAKORPORÁLNÍ RESUSCITACE (ECPR) U REFRAKTERNÍ ZÁSTAVY OBĚHU
Tématický okruh: Akutní stavy v kardiologii, Akutní koronární syndromy | |
| Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 196 | |
| Krüger A.1, Ošťádal P.1, Janotka M.1, Naar J.1, Vondráková D.2, Neužil P.1 1 Kardiovaskulární centrum, Kardiologické oddělení, Nemocnice Na Homolce, Praha, 2 Kardiovaskulární centrum, Kardiologické oddělení, FN Motol, Praha | |
Úvod. Použití extrakorporální kardiopulmonální resuscitace u nemocných s refrakterní zástavou oběhu představuje jedinou možnost k překlenutí tohoto kritického stavu. Soubor a metodika. V našem souboru máme celkem 44 nemocných, kterým jsme v průběhu oběhové zástavy aplikovali periferní V-A ECMO. Kanylace femorální tepny a žíly během resuscitace probíhala za kontroly ultrazvuku nebo skiaskopie. Posuzovali jsme vliv iniciálních parametrů a trendů vnitřního prostředí (pH a laktát), vliv komorbidit (diabetes, hypertenze) a tělesné konstituce (BMI) na mortalitu nemocných. Dále jsme sledovali 1-, 3-, 6- a 12-měsíční mortalitu. Výsledky. Průměrný věk nemocných v našem souboru byl 58 let. Polovina všech zástav byla v mimo nemocničním prostředí. Vstupní hodnota laktátu byla v našem souboru 11.57mmol/l ± 4.25, vstupní pH 6.94 ± 0.22. V našem souboru jsme pozorovali signifikantně vyšší hladinu vstupního laktátu u zemřelých pacientů ve srovnání s nemocnými, kteří přežili (13.09 vs. 8.95mmol/l; P<0.05). Hladina vstupního pH nevyšla staticky významně (6.89 vs. 6.94). Věk, místo oběhové zástavy, anamnéza diabetu či hypertenze nemělo v našem souboru vztah k mortalitě nemocných. Nemocní, kteří přežili refrakterní oběhovou zástavu s dobrým neurologickým výsledkem, měli významně nižší BMI. S dobrým neurologickým výsledkem (CPC 1-2) skončilo 40% nemocných, jeden měsíc přežilo 34% a jeden rok 31% nemocných. Závěr. Aplikací ECPR lze zvládnout i tak závažný stav jako je refrakterní zástava oběhu. Iniciální hodnoty vnitřního prostředí a trendy hodnoty laktátu významně ovlivňují přežití nemocných. | |
