Úvod:
Pacienty s těžkou a k farmakoterapii rezistentní anginou pectoris (AP), u kterých není možná efektivní revaskularizace, lze paliativně léčit ovlivněním aktivity hrudního sympatiku. V současnosti užívanými metodami jsou míšní neurostimulace a horní hrudní sympatektomie. Další možností může být anestetická blokáda ganglion stellatum (BGS).
Cíl:
Prokázat účinnost ultrazvukem navigované anestetické BGS v léčbě refrakterní AP u pacientů bez možnosti revaskularizace.
Metodika:
Retrospektivní zhodnocení souboru pacientů s těžkou formou AP, u kterých byla v Nemocnici Podlesí Třinec provedena anestetická BGS.
Soubor:
Tři muži ve věku 61-78 let (průměr 68 let), EF LK 32+/- 7 %, u všech koronarograficky nemoc tří tepen s nerevaskularizovatelným difúzním postižením, všichni AP IV. stupně dle CCS, u všech léčba trimetazidinem, betablokátorem a nitráty v maximálních tolerovaných dávkách a bez možnosti přidání ivabradinu, BGS v období prosinec 2017 až říjen 2018 – celkem 4 výkony (u jednoho pacienta 2x v odstupu 4 měsíců).
Výsledky:
Po provedení anestetické BGS byli 2 týdny od výkonu bez AP všichni pacienti, poté recidiva AP stupně IV dle CCS u dvou pacientů (u jednoho i po opakovaném výkonu), jeden pacient udával absenci AP 10 měsíců od výkonu s následnou rekurencí AP III. stupně dle CCS.
Komplikacemi výkonu byly Hornerův syndrom (1x), paréza ramenního pletence (1x) a vasomotorická reakce (1x) , přičemž všechny zcela odezněly do 24 h. Jiné komplikace zaznamenány nebyly.
Závěr:
Ultrazvukem navigovaná anestetická BGS je u pacientů s těžkou AP rezistentní k maximálně tolerované antianginózní farmakoterapii bezpečnou a snadno proveditelnou metodou a poskytuje krátkodobou úlevu od anginózních symptomů, efektivní však může být i v delším časovém horizontu. První zkušenosti s touto metodou se jeví jako slibné a naznačují možný směr výzkumu léčby refrakterní AP.
