Úvod: Třetina pacientů neodpovídá na srdeční resynchronizační terapii (CRT). Naše studie se zabývala významem krátkodobé odpovědi na CRT jakožto prediktoru dlouhodobé prognózy.
Metody: Byla analyzována databáze CRT pacientů implantovaných mezi roky 2005 až 2013 v Krajské nemocnici Liberec. Před implantací a 12 měsíců po výkonu byly hodnoceny echokardiografické parametry (rozměry levé komory srdeční a ejekční frakce - EF), třída NYHA a hladiny NT-proBNP. Byla zkoumána prediktivní hodnota těchto parametrů na dlouhodobou prognózu (hospitalizace pro srdeční selhání a mortalita – na srdeční selhání, kardiální a celková).
Výsledky: Bylo zařazeno 328 pacientů s blokádou levého Tawarova raménka nebo nespecifickou poruchou nitrokomorového vedení. Během doby sledování 4,8±2,1 let po jednoroční kontrole, zemřelo 35,2% pacientů pro kardiální (19,3%) nebo nekardiální (15,9%) důvody a 26% pacientů bylo hospitalizováno pro srdeční selhání. Roční hodnoty nebo změny oproti bazálním hodnotám u EF a end-systolického rozměru levé komory srdeční vykazovaly podobnou prediktivní hodnotu pro klinické příhody. Pro NT-proBNP 1 rok po implantaci CRT byla tato hodnota silnější v predikci než pouze její změna po implantaci. Jak reverzní remodelace levé komory srdeční tak 12ti měsíční hodnoty NT-proBNP byly nezávislými a srovnatelnými prediktory dlouhodobé prognózy u pacientů léčených CRT.
Závěr: Hodnoty NT-proBNP a reverzní remodelace levé komory srdeční 1 rok po implantaci CRT jsou nezávislými a srovnatelnými prediktory dlouhodobé prognózy. Jejich kombinace nám může pomoci v rizikové stratifikaci pacientů léčených CRT.
