Cíl: zhodnocení specifik péče o kardiologické pacienty s demencí ve světle současných poznatků o vztahu mezi kardiovaskulárním onemocněním a výskytem demence.
Soubor a metodika:autoři ve sdělení poukazují na specifické faktory ovlivňující péči o kardiologické pacienty s demencí a navrhují řešení opakujících se situací ve vztahu: pacient - diagnóza - ošeřovatelský plán - komplexní péče a její kvalita.
Základem pro formulaci jednotlivých kroků péče o pacienta s demencí v ambulantní kardiologii je znalost a evidence dobré praxe a spoluodpovědnost za další osud pacienta. Jedná se zejména o klíčová témata: spolupráce s dalšími pečujícími specialisty (praktický lékař, geriatr, psychiatr, neurolog), farmakologické interakce, spolupráce s rodinou a blízkými a (v neposlední řadě) evidence a synchronizace celého procesu péče o pacienta.
Pro formulaci doporučení nejlepšího možného postupu péče o pacienta s demencí v kardiologické ambulanci autoři vychází ze závěrů výsledků mezinárodních studií, které ukazují na možné „sdružení“ mezi rizikovými faktory aterosklerózy, srdeční funkcí, či přítomností fibrilace síní a demencí. Právě endoteliální dysfunkce, která tyto stavy sdružuje, by mohla být faktorem vedoucím k degeneraci CNS tkání a rozvojem neurokognitivní dysfunkce. Např. výsledky Framinghamské studie ukazují na skutečnost, že časná diagnóza a efektivnější léčba CMP a srdečních onemocnění může přispívat k nižšímu výskytu demence, a to zejména její „vaskulární“ formy.
Závěr: autoři nabízí další úhel pohledu na problematiku péče o pacienty s demencí v ambulancích specialistů.
