1 Kardiologie, IKEM, Praha, 2 Department of Cardiovascular, Respiratory, Nephrologic and Geriatric Sciences, Sapienza University of Rome, Rome, Italy, 3 Department of Pathology, Brigham and Women's Hospital, Boston, United States
Cíl: Kongesce se vyskytuje u některých avšak ne u všech pacientů se srdečním selháním (ChSS). Cílem práce bylo identifikovat klinické a humorální faktory spojené s kongescí a jejich vliv na prognózu.
Metodika: Skupina 371 stabilních pacientů se ChSS s redukovanou EF byla prospektivně sledována s mediánem 521 dní. Na začátku sledování byli pacienti podrobně vyšetřeni a vyplnili Minnesotský dotazník kvality života (MLHFQ). Do skupiny pacientů s kongescí byli zařazeni ti, kteří v první otázce dotazníku skórovali 3-5 body.
Výsledky: Kongesce byla přítomná u 31% pacientů. Pacienti s kongescí byli oproti těm bez kongesce více symptomatičtí a častěji trpěli otoky (p˂0.001) a měli o 68% vyšší riziko nepříznivého vývoje stavu (smrt, urgentní transplantace srdce, implantace mech. podpory, p=0.003). Výskyt kongesce byl významně (˂0.001) asociován s dysfunkcí pravé komory, trikuspidální regurgitací a kardiální kachexií, ale nesouvisel s věkem, trváním srdečního selhání, pohlavím, systol. krevním tlakem, BMI, funkcí LK a srdečním výdejem. Kongesce byla signifikantně asociována s hodnotami pro- adrenomedulinu, BNP, kopeptinu, endothelinu-1, GDF-15, FGF-13 a adiponektinu , ale ne s hladinami inzulinu, kortizolu a troponinu.
Závěr: Kongesce je spojená s elevací celé řady humorálních faktorů a zejména s funkcí pravé (ale ne levé) srdeční komory, výraznějšími symptomy a horší prognózou.
