VÝSKYT NEŽÁDOUCÍCH ÚČINKŮ SPIRONOLAKTONU PŘI DLOUHODOBÉ LÉČBĚ REZISTENTNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE | XXVII. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Úvod: Je k dispozici jen málo dat o výskytu nežádoucích účinků spironolaktonu během dlouhodobé léčby pacientů s rezistentní hypertenzí.
Metodika: Prospektivně jsme sledovali 274 pacientů, kterým byl v období 25.9.2007-19.12.2016 nasazen spironolakton z indikace rezistentní arteriální hypertenze. Byla sledována délka užívání spironolaktonu, jeho dávka, výskyt nežádoucích účinků, krevní tlak a laboratorní nálezy během poslední klinické kontroly.
Výsledky: Pacienti byli sledováni průměrnou dobu 35 (± 29) měsíců, průměrná dávka spironolaktonu byla 27,5 mg/den. Nežádoucí účinky se během sledování vyskytly u 72 pacientů (26,3 %) a u 61 pacientů (84,7 %) vedly k vysazení spironolaktonu. Nejčastějšími nežádoucími účinky byla gynekomastie (30,6%), hyperkalémie (30,6 %) a symptomatická hypotenze (26,4 %), doba do jejich vzniku byla průměrně 25 (± 27) měsíců. Dle Kaplan-Meierovy křivky byl medián pro výskyt nežádoucích účinků 97 měsíců (91,5–102,5 měsíce), tedy 50 % pacientů je léčeno bez výskytu nežádoucích účinků více než 8 let. Nežádoucí účinky byly častější u starších pacientů (hazard ratio – HR 1,38), pacientů s vyšším kreatininem (HR 1,12) a pacientů užívajících sartany (HR 1,65).
Závěr: Během dlouhodobé léčby rezistentní hypertenze spironolaktonem dojde u více než čtvrtiny pacientů ke vzniku nežádoucích účinků, pro které většinou bývá nutné jeho vysazení.

VÝSKYT NEŽÁDOUCÍCH ÚČINKŮ SPIRONOLAKTONU PŘI DLOUHODOBÉ LÉČBĚ REZISTENTNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE Tématický okruh: Hypertenze, ateroskleróza
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 283
Etický kodex: Přednášková činnost: Pfizer, Richter Gedeon Jiné honoráře (např. za klinické studie či registry): Práce byla podpořena granty Univerzity Palackého v Olomouci č. IGA_LF_2016_038 a IGA_LF_2017_029.


Václavík J.¹, Jelínek L.², Jarkovský J.³, Benešová K.⁴, Tavačová D.⁵, Kociánová E.¹, Kamasová M.⁶, Vykoupil K.¹ ¹ Interní a kardiologická klinika, FN Ostrava, Ostrava, ² I. Interní klinika - kardiologická, FN Olomouc, Olomouc, ³ Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Praha, Institut biostatistiky a analýz, Brno, ⁴ Institut biostatistiky a analýz, Masarykova Univerzita, Brno, ⁵ Lékařská Fakulta, Univerzita Palackého, Olomouc, ⁶ I. interní klinika - kardiologická, Fakultní nemocnice Olomouc, Olomouc
Úvod: Je k dispozici jen málo dat o výskytu nežádoucích účinků spironolaktonu během dlouhodobé léčby pacientů s rezistentní hypertenzí. Metodika: Prospektivně jsme sledovali 274 pacientů, kterým byl v období 25.9.2007-19.12.2016 nasazen spironolakton z indikace rezistentní arteriální hypertenze. Byla sledována délka užívání spironolaktonu, jeho dávka, výskyt nežádoucích účinků, krevní tlak a laboratorní nálezy během poslední klinické kontroly. Výsledky: Pacienti byli sledováni průměrnou dobu 35 (± 29) měsíců, průměrná dávka spironolaktonu byla 27,5 mg/den. Nežádoucí účinky se během sledování vyskytly u 72 pacientů (26,3 %) a u 61 pacientů (84,7 %) vedly k vysazení spironolaktonu. Nejčastějšími nežádoucími účinky byla gynekomastie (30,6%), hyperkalémie (30,6 %) a symptomatická hypotenze (26,4 %), doba do jejich vzniku byla průměrně 25 (± 27) měsíců. Dle Kaplan-Meierovy křivky byl medián pro výskyt nežádoucích účinků 97 měsíců (91,5–102,5 měsíce), tedy 50 % pacientů je léčeno bez výskytu nežádoucích účinků více než 8 let. Nežádoucí účinky byly častější u starších pacientů (hazard ratio – HR 1,38), pacientů s vyšším kreatininem (HR 1,12) a pacientů užívajících sartany (HR 1,65). Závěr: Během dlouhodobé léčby rezistentní hypertenze spironolaktonem dojde u více než čtvrtiny pacientů ke vzniku nežádoucích účinků, pro které většinou bývá nutné jeho vysazení.

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA