PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

KARDIOLOGICKÝ PACIENT S KOGNITIVNÍ PORUCHOU
Tématický okruh: Primární a sekundární prevence
Typ: Poster - lékařský , Číslo v programu: 567
Povolná P.1, Ottoboni G.2, Holmerová I.3, Chattat R.2, De Vugt M.4, Franco-Martin M.5, Dostálová V.3, Hájková K.6, Pečánková T.7, Sokol J.7

1 katedra nelékařských povolání, IPVZ, Praha, 2 University of Bologna, 3 Fakulta humanitních studií UK, Praha, 4 Maastricht University, 5 University of Salamanca, 6 Ústav zdravotnických věd, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 7 IPVZ


Alzheimerova nemoc i jiné příčiny syndromu demence a kardiovaskulární onemocnění mají mnoho společných rizikových faktorů. Mezi nejvýznamnější patří hypertenze, hypercholesterolemie, obezita, diabetes mellitus, nikotinismus, fyzická neaktivita. Je všeobecně známo a dostatkem vědeckých důkazů podloženo, že vaskulární onemocnění mozku vede k dřívější manifestaci a urychlení progrese demence, a to i demence, která je důsledkem neuorodegenerativních onemocnění. To platí i o onemocněních srdce, která jsou provázena nízkým srdečním výdejem.
Lidé s rizikem demence, Alzheimerovou nemocí, či jinou kognitivní poruchou nepochybně patří mezi časté, ale dosud relativně málo zohledněné pacienty kardiologických ordinací.
Pro redukci předpokládaného nárůstu výskytu demence v populaci sehrává klíčovou úlohu primární, sekundární i terciární prevence.
Proto je důležité nejen ovlivnění rizikových faktorů a faktorů, které způsobují dřívější manifestaci demence, ale i včasné rozpoznání kognitivní poruchy.

Cíl: navrhnout algoritmus ošetřovatelské péče o kardiologické pacienty s ohledem na riziko, či výskyt kognitivní poruchy.

Metody: review literatury, sekundární analýza dat, konzultace s Českou alzheimerovskou společností, workshop se zdravotnickými pracovníky obeznámenými s problematikou demence. Toto téma je paralelně zpracováváno analýzou kurikul vzdělávání pečujících odborníků v mezinárodním projektu ERASMUS +.

Výsledky: na základě získaných poznatků byl navržen následující postup: poskytnutí informací o rizicích a prvních příznacích demence; cílené dotazování sestrou nebo lékařem na přítomnost kognitivní poruchy; provedení testu kognitivních funkcí.

Závěr: prevence, včasná diagnóza a efektivní spolupráce odborníků a dalších zainteresovaných stran (rodina a blízcí pacienta) jsou východisky ke zlepšení kvality poskytované péče a tím i kvality života pacienta s demencí.