PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

    Implantace trvalého kardiostimulátoru či ICD je dnes již naprosto rutinní výkon používaný k léčbě poruch srdečního rytmu. Tak jako jiné medicínské obory i arytmologie jde neustále kupředu - máme dnes k dispozici čím dál tím modernější a menší kardiostimulátory. Spolu s pokrokem v medicíně se ale také prodlužuje náš věk a s tím také narůstají či vznikají některé etické problémy.
    Mé sdělení je zaměřeno na etickou problematiku v souvislosti s deaktivací kardiostimulátorů a ICD u nemocných v terminálním stadiu. Legislativa ČR takový úkon zatím neumožňuje. Zajímalo mě, jaké zkušenosti mají s podobnými případy zahraniční odborníci a také názor českých pacientů i zdravotnických pracovníků (sester, lékařů) na tento problém. Obsahem sdělení jsou jednak zahraniční zkušenosti čerpané z odborných článků, tak anketa mezi pacienty s kardiostimulátorem/ICD a zdravotníky pracujícími v oborech kardiologie a paliativní péče na téma možné deaktivace ICD či kardiostimulátoru. Na závěr sdělení jsem si připravila kazuistiku pacienta s kardiostimulátorem v terminálním stavu.
    Cílem mého sdělení je zejména upozornit na tuto problematiku a otevřít případnou diskuzi.