Cíl: Genetická stratifikace pediatrických pacientů se syndromem dlouhého QTc intervalu.
Soubor a metody: Retrospektivně byly analyzováni všichni pacienti z databáze Dětského kardiocentra s fenotypickou diagnózou syndromu dlouhého QT intervalu (LQT), u kterých byl k dispozici výsledek molekulárně genetického vyšetření metodou sekvenování nové generace (NGS, N=29). Průměrná délka QTc intervalu byla 516 ± ms (433 – 720ms). K diagnóze LQT vedly arytmické symtomy (N=7), preparticipační screening sportovců (N=6), jiné příznaky (N=6), resuscitovaná srdeční zástava (N=5), náhodný záchyt byl ve (N=3) a pozitivní rodinná anamnéza byla důvodem k vyšetření (N=2). NGS bylo provedeno za použití kardiovaskulárního panelu genů (celkem 228 analyzovaných genů) a nalezené varianty DNA byly ověřeny Sangerovým sekvenováním u pacientů a prvostupňových příbuzných.
Výsledky: Kauzální nebo velmi pravděpodobně kauzální mutace (třída příčinné pravděpodobnosti > 4-5) se podařilo identifikovat u 23/28 (82%) pediatrických pacientů s LQT. Nejčastěji byla příčinná varianta identifikována v genu KCNQ1 (LQT1, N=12), následováno genem KCNH2 (LQT 2, N=5), SCN5A (LQT 3, N=3) a mutacemi v ostatních genech (N=5). Andersen-Tawilův syndrom (LQT7) byl identifikován u 2pacientů, LQT 12 (mutace v SNTA1) u jednoho. V jednom případě se jednalo o přítomnost hned dvou příčinných DNA variant v genu KCNH2 se závažným klinickým průběhem.
Závěr: Dětští pacienti s fenotypickou diagnózou LQTS měli vysoký záchyt příčinných DNA variant (82 %), který odráží správnost fenotypické klasifikace a indikace ke genetickému vyšetření. Genetická stratifikace dle současných doporučení vedla k individualizovanému přístupu k pacientům a primární prevenci maligních arytmií u jejich dětských i dospělých příbuzných.
Podpořeno MZ ČR – RVO, FN v Motole 00064203, G90039 (IKEM, Institucionální podpora), NF-CZ11-PDP-3-003-2014
