PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

VÝZNAM OPAKOVANÉHO ZÁTĚŽOVÉHO HEMODYNAMICKÉHO VYŠETŘENÍ PŘI HODNOCENÍ EFEKTU RŮZNÝCH ZPŮSOBŮ LÉČBY SRDEČNÍHO SELHÁNÍ SE ZACHOVALOU EJEKČNÍ FRAKCI LEVÉ KOMORY - ÚLOHA SESTRY
Tématický okruh: Intervenční kardiologie
Typ: Ústní sdělení - sesterské , Číslo v programu: 230

Krausová Z.1, Tršová  L.1, Pálová M.1, Mates M.1, Kopřiva K.1, Aschermann O.1, Kmoníček P.1, Málek F.1, Krüger A.1, Neužil P.1

1 Katetrizační sál, Nemocnice Na Homolce, Praha


Úvod: námahová dušnost při srdečním selhání se zachovalou ejekční frakcí levé komory je na rozdíl od dušnosti nekardiální příčiny způsobena zvýšením tlaku v levé síni. Zátěžové hemodynamické vyšetření je v současné době jedinou metodou, kterou můžeme dušnost kardiální a nekardiální příčiny odlišit a případně posoudit efekt terapie. V rámci klinického výzkumu jsou testovány dvě metody, jejichž cílem je snížení tlaku v levé síni, respektive tlaku v plicnici v zaklínění.

První metodou je implantace mezisíňové komunikace (IASD – interatrial septal device), která zaváděna katetrizačně. Druhou metodou je parciální hrudní sympatektomie, která se provádí miniinvazivně za videotorakoskopické kontroly metodou pravostranné resekce velkého splanchnického nervu (GSN – great splanchnic nerve). Podmínkou zařazení do studie je u obou projektů zvýšení tlaku v plicnici v zaklínění PCWP v klidu ≥ 15 mmHg nebo při dynamické zátěži ≥ 25 mmHg.

Úloha sestry je při hemodynamickém vyšetření významná, při těchto zákrocích je klíčová přesnost měření. Sestra provádí kalibraci a zápis jednotlivých měření tlaku v pravé síni (RA), tlaku plicnici (PA), tlaku v plicnici v zaklínění (PCWP), měří se srdeční výdej (CO) nepřímou Fickovou metodou u IASD a termodiluční technikou u GSN.

Zátěžové hemodynamické vyšetření jsme opakovaně provedli u celkem 11 pacientů v rámci projektu IASD v intervalech: před zákrokem, 1 měsíc, 3 měsíce, 6 měsíců a 12 měsíců po zákroku. Hemodynamické vyšetření v rámci projektu GSN jsme provedli u 5 pacientů v intervalech: 1 den před, 1 den po operaci, 1 měsíc, 3 měsíce, 6 a 12 měsíců po výkonu.

Dopad těchto metod na změnu zátěžové hemodynamiky demonstrujeme na dvou případech.