EFEKT MINIINVAZIVNÍ THORAKOSKOPICKÉ RESEKCE VELKÉHO SPLANCHNICKÉHO NERVU NA ZÁTĚŽOVOU HEMODYNAMIKU U PACIENTŮ SE SRDEČNÍM SELHÁNÍM SE ZACHOVALOU EJEKČNÍ FRAKCÍ LEVÉ KOMORY - ŠESTIMĚSÍČNÍ VÝSLEDKY
Topic: Heart failure | |
| Type: Presentation - doctors , Number in the programme: 536 | |
Etický kodex: Podpora výzkumu / granty: grant institucionální podpory MZ ČR – RVO (Nemocnice Na Homolce – NNH, 00023884),IG 170201 | |
| Málek F.1, Martinča T.2, Mates M.3, Kopřiva K.4, Aschermann O.1, Krüger A.3, Skalský I.2, Neužil P.5 1 Kardiologické oddělení, Nemocnice Na Homolce, Prague, 2 Kardiochirurgické oddělení, Nemocnice Na Homolce, Praha, 3 Kardiovaskulární centrum, Nemocnice Na Homolce, Praha, 4 Kardiovaskulární centrum, Na Homolce, Praha, 5 Kardiovaskulární centrum, Nemocnice Na Homolce, Prague | |
Východisko: Redistribuce krve ze splanchnické do centrální žilní cirkulace vzniká u srdečního selhání následkem zvýšené aktivity sympatiku při zátěži. Specifickým anatomickým cílem kontroly splanchnické cirkulace je velký splanchnický nerv, který vychází z míšního sympatiku na úrovni Th5-Th9. Cílem studie je zjistit dopad jednostranné video asistované torakoskopické resekce velkého splachnického nervu na hemodynamické parametry v klidu a při dynamické zátěži u pacientů s HFpEF Soubor a metodika: Do studie zařazeno pět pacientů starších ≥ 18 let s prokázaným HFpEF pokročilou symptomatologií funkční třídy NYHA III/IV (EF LK > 40%) při optimální farmakoterapii, s tlakem v plicnici v zaklínění (PCWP) > 15 mmHg v klidu nebo > 25 mmHg při zátěži. U pacientů bylo provedeno hemodynamické vyšetření se stanovením tlaku v plicnici v zaklínění v klidu a při stupňované dynamické zátěži před zákrokem (čas 0), den po zákroku a v intervalech 1, 3 a 6 měsíců. Dále byla sledována kvalita života (skóre MLHFQ), vrcholová spotřeba O2 (VO2) při spiroergometrii a echokardiografické parametry (E/e). Výsledky: U všech pacientů došlo k poklesu PCWP při dynamické zátěži již první den po operaci, příznivý trend přetrvával i šest měsíců po výkonu u pacientů se sinusovým rytmem. Došlo i ke zlepšení kvality života (NYHA, dotazník) a zlepšení tolerance zátěže (spiroergometrie). Závěry: resekce velkého splanchnického nervu u pacientů s HFpEF a pokročilou symptomatologií je spojena se zlepšením hemodynamických parametrů, ukazatelů kvality života a tolerance zátěže. Efekt této terapie je nutné ověřit na větším souboru pacientů. Schváleno Etickou komisí NNH a podpořeno grantem institucionální podpory MZ ČR – RVO (Nemocnice Na Homolce – NNH, 00023884),IG 170201 | |
 |
