VIEW AN ABSTRACT

Ruptura volné stěny levé komory u infarktu myokardu je možnou fatální komplikací. Roční incidence se pohybuje mezi 0,2-7,6 %, a mortalita činí kolem 63 %. Prezentujeme případ 61leté ženy referované původně k direktní angioplastice pro akutní infarkt myokardu přední stěny s časovým odstupem od vzniku bolestí 10 hodin. Na vstupním EKG byl již obraz dokonaného Q infarktu s přetrvávajícími elevacemi úseku ST na přední stěně. Pro ne zcela typické symptomy a vstupní anamnézu bylo před odjezdem na katetrizační sál provedeno echokardiografické vyšetření, kterým byl prokázán hemodynamicky nevýznamný perikardiální výpotek, aneuryzma antero-apikálně, a dále bylo patrné ztenčení stěny infero-apiko-laterálně se suspektní rupturou stěny. Akutní koronarografie prokázala uzávěr proximální RIA, byla významná stenóza na RCx a nevýznamné postižení ACD. Pro podezření na mechanickou komplikaci bylo primárně postupováno konzervativně. Ruptura volné stěny byla následně potvrzena provedeným CT srdce. S vědomím nepříznivé prognózy bylo rozhodnuto o strategii „watch and wait“. Pravidelně bylo prováděno echokardiografické vyšetření k posouzení progrese perikardiálního výpotku. Zpětně bylo zjištěno, že dva týdny před přijetím měla pacientka typické stenokardie, pro které byla vyšetřena na LSPP se závěrem suspektní bronchitidy a byly jí nasazena antibiotika. Následný vývoj byl příznivý a pacientka mohla šest týdnů od vzniku infarktu podstoupit kardiochirurgický výkon, při kterém byla do defektu všita křížková záplata dle Dora a byla provedena resekce aneuryzmatu. Pacientka byla šestý den po operaci propuštěna do ambulantní péče.