VIEW AN ABSTRACT

VÝZNAM A ROLE PŘIDRUŽENÝCH ONEMOCNĚNÍ U PACIENTŮ SE SRDEČNÍM SELHÁNÍM
Topic: Heart failure
Type: Presentation - doctors , Number in the programme: 412
Enlisted in: Young investigator awards competition

Beneš J.1, Kotrč M.1, Jurčová I.1, Jarolím P.2, Kautzner J.1, Melenovský V.1

1 Klinika kardiologie, IKEM, Praha, 2 Deptartment of Pathology, Harvard Medical School, Boston, United States


Cíl: Diabetes mellitus (DM), chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) a renální insuficience (CHRI, eGFR< 60ml/min/1,73m2) jsou časté u pacientů s chronickým srdečním selháním (CHSS). Cílem studie bylo analyzovat vliv DM, CHOPN a CHRI na kvalitu života a prognózu u dobře léčených pacientů s CHSS.
Metodika: Skupina 397 pacientů s CHSS byla sledována 1135 dní (IQRs 379-2005). Klinické, laboratorní a echokardiografické vyšetření bylo provedeno před zařazením do studie. Během sledování došlo u 239 pacientů k nepříznivému vývoji stavu (smrt, urgentní transplantace, implantace mechanické srdeční podpory).
Výsledky: Celkem 33,4% pacientů mělo DM, 16,4% CHOPN a 34,5% CHRI. Pouze 40,3% pacientů s CHSS bylo bez přidružených onemocnění, 38,0% pacientů mělo jedno přidružené onemocnění, 18,4% dvě komorbidity a 3,2% mělo tři komorbidity . Pacienti s více přidruženými chorobami byli starší, měli delší anamnézu CHSS a častěji ICHS jako základní onemocnění (p<0,0001). Užívali rovněž vyšší dávku diuretik (p=0,0003) a byli méně často léčeni ACE-inhibitory/sartany (p=0,003). Nebyl zaznamenán rozdíl v ejekční frakci levé komory a jejím end-diastolickému diametru, v krevním tlaku nebo tepové frekvenci. Pacienti s více komorbiditami udávali podobnou kvalitu života (měřeno Minnesotským dotazníkem, p=0,48). Nebyl zjištěn signifikantní rozdíl ve hladině BNP (p=0,06), ale pacienti s více komorbiditami měli významně vyšší hladinu GDF-15 (p<0.0001). Všechna přidružená onemocnění byla spojena s horším přežitím, přičemž tento vliv byl nezávislý a aditivní (p<0,0001).
Závěr: Přidružená onemocnění při CHSS jsou nezávislá na srdeční funkci a nejsou spojena s horší kvalitou života, zhoršují ale významně prognózu pacientů.