PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Radiofrekvenční ablace je všeobecně uznávanou, komerčně dostupnou metodou a je součástí komplexního terapeutického přístupu léčby srdečních arytmií. Ve většině elektrofyziologických laboratoří je metodou první volby, která však čas od času přináší v rámci své limitace (délka ablačního času, míra ablační energie, kontakt s tkání) neuspokojivé výsledky. Zejména v případech lokalizace arytmií v místech, které jsou technicky hůře dosažitelné nebo mají silnější tloušťku tkáně. I z rešerše dané problematiky je zřejmé, že pro dosažení patřičné ablační léze vedoucí k odstranění arytmie nemusí být konvenční techniky vždy plně dostačující. Autoři ve svých článcích experimentálně testují nové přístupy s různou stimulací tkáně.

V rámci diplomové práce jsme se rozhodli provést experiment s cílem posoudit účinky bipolární ablace na tkáň beraního srdce. Pro tento experiment jsme vytvořili bipolární zapojení ablačního systému vycházejícího z konvenční komerčně dostupné techniky (používané pro unipolární ablaci), vyžadující úpravu stávajícího hardwarového řešení.
Experiment se bude soustředit na porovnání účinků bipolární a unipolární ablace vzhledem k různé tloušťce testované tkáně při stejně definovaných podmínkách (nastavení radiofrekvenční ablace: ablační výkon, ablační čas, chlazení). Vytvořený ablační obvod v rámci testování bude využívat již dříve autory testovaný a používaný model, ablační katétr proti ablačnímu katétru. V rámci našeho řešení dále chceme testovat námi připravené řešení modelu využívající ablační katétr jako zdroj a diagnostický katétr (10pólový, zaváděný do koronárního sinu) příjemce energie.

V rámci testování chceme simulovat podmínky blížící se ablaci mitrálního istmu a pozorovat možné vlastnosti ablační léze v okolí obou katétrů, což by mohlo být v budoucnosti předmětem dalšího zkoumání, např. ve specializovaných zvířecích laboratoří.