PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Komorové extrasystoly – kdy vadí a co s nimi?Ojedinělé komorové extrasystoly (KES) mohou být zcela náhodným záchytem u řady zdravých osob, jindy mohou spouštět závažné komorové arytmie či zhoršovat funkci levé komory (LK). Kdy se jimi máme zabývat? Pokud má pacient obtíže (nejčastěji palpitace) a v ekg se zachytí četnější KES, měla by se zhodnotit reproducibilita nálezu. Při opakovaném záchytu lze provést katetrizační ablaci jejich zdroje. Četné KES s výskytem nad 10% při holterovské monitoraci ekg mohou vést k dysfunkci LK a je vhodné zvážit jejich odstranění. Nekdy dochází po ablaci ke zlepšení či normalizaci již snížené ejekční frakce LK.. Limitací výkonu může být variabilita výskytu KES: pokud nejsou na sále přítomny, nelze je mapovat. Používají se proto různé zátěžové testy, nejčasněji podávání isoprenalinu. Důležitá je také lokalizace zdroje KES. Nejčastěji je to oblast výtokového traktu pravé či levé komory. Častý je také zdroj v oblasti papilárních svalů komor, kdy špatnou stabilitu katetru může dobře vizualizovat intrakardiální echokardiografie. Zvláštní kategorii jsou KES, které spouští komorové tachykardie či fibrilaci komor. Mohou se projevit v subakutní fázi infarktu myokardu a vést k arytmické bouři. Akutní ablace zdroje KES, většinou v oblasti převodního systému, pak může být jediným řešením závažného stavu. Také u pacientů po implantaci defibrilátoru pro maligní geneticky podmíněné arytmie mohou KES spouštět závažné arytmie, ablace pak sníží výskyt intervencí ICD. U pacientů po implantaci biventrikulární stimulace mohou četné KES omezovat plnému uplatnění resynchronizační léčby, ablace KES pak resynchronizaci zlepší. KES tedy tvoří široké spektrum arytmií – od zcela benigních KES, pro které není třeba žádná léčba, až po KES spouštějící život ohrožující tachykardie, kdy je nutná akutní katetrizační ablace