Úvod: Syndrom posturální tachykardie (postural tachycardia syndrome, POTS) je jednou z možných příčin ortostatické intolerance. Nejčastěji jsou postiženy mladé a interně zdravé ženy. Přesná prevalence této diagnózy není známa a z klinické praxe víme, že jistě poddiagnostikovaná.
Popis případu: 21letá studentka medicíny s Leidenskou mutací v heterozygotní formě, dosud interně zdravá a bez jakékoliv medikace včetně hormonální antikoncepce přijata k došetření palpitací asociovanými s dušností a prekolapsovými stavy a intermitentní cefaleu. Anamnesticky před měsícem tonsillitis acuta s 10ti denní terapií penicilinem. Laboratoř, včetně TSH negativní, pouze mírná monocytóza a anamnestické protilátky proti CMV a EBV, které po konzultaci s infektology bez asociace k recentnímu infektu. Dle EKG SR bez specifických repolarizačních změn. Echokardiograficky bez poruch kinetiky LK, bez chlopenní či zkratové vady. Neurologicky, včetně MRI mozku bez patologie. Konzultace s psychologem bez specifické intervence. Během telemonitoringu opakovaně stavy sinusové tachykardie až 140/min při vertikalizaci asociovány s výše uvedenými obtížemi. Proto doplněn test na nakloněné rovině, kde tyto obtíže objektivně reprodukovatelné. Po kompletizaci veškerých vyšetření se diagnóza POTS jeví jako nejvíce pravděpodobná. Zavedena nízká dávka bisoprololu, poučena o režimových opatření a vhodnosti pravidelného cvičení. Nadále postupná uptitrace betablokátoru. Na kontrolním testu na nakloněné rovině po třech měsících již bez obtíží. Bisoprolol nadále v dávce 10mg/den.
Závěr: POTS jakožto diagnóza je známá již od 90. let minulého století. Na tento syndrom se v běžné klinické praxi nedostatečně pomýšlí a pacienti trpící tímto onemocněním jsou často vedeni pod jinou diagnózou s neadekvátní terapií.