PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Prezentujeme případ 43 leté pacientky, doposud dlouhodobě léčenou pouze pro neurogenní tetanii (palpitace, slabost), s anamnézou dlouhé cesty ze zahraničí. Do naší nemocnice byla přijata s projevy těžkého srdečního selhání s nutností oběhové podpory katecholaminy, echokardiograficky prokázána významná systolická dysfunkce obou komor a významné atrioventrikulární (AV) chlopenní vady. Na ekg prakticky trvale supraventrikulární tachykardie bez reakce na antiarytmickou léčbu včetně elektrické kardioverze, zachyceny jen sporadické krátké úseky sinusového rytmu se zřetelnou preexcitací.
V rámci komplexního vyšetření byla dále zjištěna trombóza žil levé dolní končetiny a potvrzena bilaterální drobná plicní embolie.
Bylo vysloveno podezření na posttachykardickou etiologii dysfunkce komor, se sekundárními důsledky. Protože arytmie (ortodromní AVRT) byla nadále nekorigovatelná, rozhodnuto, navzdory oběhové nestabilitě, o provedení radiofrekvenční ablace akcesorní dráhy. Po úspěšném zákroku (RFA posteroseptální dráhy vpravo) dochází k oběhové stabilizaci, pacientka bez recidivy arytmie, na ekg vymizení preexcitace.
Dle následně provedené magnetické rezonance (MRI) srdce i echokardiografie byla výrazně zlepšena systolická funkce levé i pravé komory i regurgitační vady na AV chlopních.
V rámci diferenciální diagnostiky nebyla prokázána koincidence s jinou kardiomyopatií či myokarditidou.
Pátý den po RFA byla pacientka ve velmi dobrém stavu propuštěna do ambulantní péče. Při následné ambulantní kontrole po dvou měsících zcela asymptomatická.

Kazuistika doplněna nálezy z MRI, CT a EKG.