Cíl:
Cílem naší práce bylo porovnat dvě metody sloužící k odhalení možné radiální okluze po transradiální srdeční katetrizaci či intervenci - reverzní Barbeau test (RBT) a duplexní USG vyšetření (DUSG). Zároveň jsem sledovali celkovou dobu komprese radiální tepny a výskyt dalších lokálních komplikací, tj. především hematomů.
Soubor a metodika:
U 210 konsekutivních pacientů (158 mužů a 53 žen, průměrný věk 63,4 ± 8,6 let) katetrizovaných a intervenovaných v programu jednodenních hospitalizací, jsme po sejmutí kompresního zařízení (TR Band) před dimisí provedli dvě vyšetření cílená k detekci eventuální radiální okluze - reverzní Barbeau test s pulzním oxymetrem a duplexní ultrasonografické vyšetření. Nejprve byl u všech pacientů těsně před dimisí proveden RBT, kdy jsme manuálně komprimovali ulnární tepnu a sledovali přítomnost pletysmografické křivky na pulzním oxymetru danou průchodností radiální tepny. Nepřítomnost pletyzmografické křivky pak svědčila o uzávěru radiální tepny. Bezprostředně poté bylo všem pacientům provedeno DUSG vyšetření radiální tepny. Velikost hematomů v centimetrech byla hodnocena dle klasifikace EASY.
Výsledky:
Z 210 pacientů byla radiální okluze zjištěna jen u 1 pacienta (0,5%) a to jak pomocí RBT, tak pomocí DUSG. U 209 pacientů (99,5%) byla průchodnost radiální tepny potvrzena jak RBT, tak pomocí DUSG. Hematom I. stupně (< 5cm) se vyskytl u 21 pacientů (10,0%), II. stupně (5-10cm) pak u 12 pacientů (5,7%). Tyto hematomy byly podkožní a klinicky nevýznamné. Průměrná celková doba komprese radiální tepny TR bandem po katetrizaci byla 99,1 ± 34,8 min.
Závěr:
Obě metody jsou v detekci uzávěru radiální tepny srovnatelné. Reverzní Barbeau test by měl být pro svou jednoduchou proveditelnost prováděn u všech pacientů po transradiální srdeční katetrizaci.