Úvod: Nezbytným předpokladem efektivní léčby komorových arytmií je definice arytmogenního substrátu a potenciálních vyvolávajících příčin. Moderní zobrazovací metody hrají při posuzování strukturálního postižení myokardu klíčovou roli.
Popis případu: 33letý dříve zdravý muž, kuřák, hospitalizován ve spádové nemocnici pro symptomatické setrvalé komorové tachykardie. Opakovaně aplikován elektrický výboj, podáno magnesium, amiodaron, avšak pouze s dočasným efektem, přeložen na I.interní kliniku - kardiologickou FNOL. Hodnoty mineralogramu ve fyziologických mezích, koronarografie negativní, echokardiograficky EF LK 46 %, výrazná hypertrofie spodní a boční stěny- susp. asymetrická HKMP versus novotvar, endomyokardiální biopsie z baze pravé komory prokazuje známky nespecifického fibroproduktivního zánětu, ostatní části pravostranných oddílů bez histologického průkazu patologických buněk. Magnetická rezonance srdce s nálezem tumoru inferolaterální stěny 60x40x25 mm, susp. hemangiom. Indikována a provedena implantace kardioverteru-defibrilátoru. Na 18F-FDG-PET CT: fotopenické ložiskodefekt v oblasti myokardu levé komory ve shodě s MR náleze. Bez průkazu ložika hypermetabolizmu glukózy, které by svědčilo pro přítomnost viabilní nádorové tkáně. Multioborové konzilium: suspektní benigní tumor s bohatou vaskularizací, doporučen konzervativní postup,sledování.
Závěr: Komorové arytmie v důsledku tumoru myokardu jsou raritními nálezy. Srdeční hemangiomy tvoří pouze 2% ze všech benigních tumorů. V literatuře neexistuje jednotný přístup k řešení jejich problematiky. Možností je řešení intervenční nebo postup konzervativní s nutností trvalé dispenzarizace. V našem případě je stav prozatím stabilizován betablokátorem při zajištění ICD.