KLINICKÝ VÝZNAM RESEKCE OUŠKA LEVÉ SÍNĚ PŘI CHIRURGICKÉ ABLACI FIBRILACE SÍNÍ | XXIV. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Úvod: Resekce ouška levé síně (LS) v průběhu chirurgické ablace fibrilace síní (FS) by měla snižovat výskyt pooperační cévní mozkové příhody a zároveň zvyšovat pravděpodobnost navození a udržení sinusového rytmu. Naše práce hodnotí efekt resekce ouška levé síně po chirurgické ablaci fibrilace síní.
Metodika: Provedli jsme rektrospektivní analýzu 599 pacientů, kteří podstoupili chirurgickou revaskularizaci myokardu a/nebo operaci srdeční chlopně s doprovodnou chirurgickou ablací fibrilace síní. Ouško LS bylo resekováno u 140 pacientů a ponecháno 459 pacientů. V průběhu hospitalizace a při jednoměsíčním a jednoletém sledování byly mezi oběma skupinami porovnávány následující faktory: výskyt tranzitorní ischemické ataky/cévní mozkové příhody, navození a udržení sinusového rytmu, nutnost implantace kardiostimulátoru a úmrtí.
Výsledky: Pacienti, kteří podstoupili resekci ouška LS, byli starší, častěji měli perzistující FS a častěji podstoupili biatriální ablaci. V této skupině byly zaznamenány delší časy mimotělního oběhu a delší časy aortální svorky. V průběhu pooperačního sledování byl u pacientů po resekci ouška LS zjištěn nižší výskyt TIA/CMP a nižší mortalita.
Závěr: U skupiny s resekovaným ouškem LS byl nalezen trend nižšího výskytu TIA/CMP a statisticky významný pokles mortality. Toto zjištění by mohlo podpořit rutinní resekci ouška LS během chirurgické ablace fibrilace síní.

KLINICKÝ VÝZNAM RESEKCE OUŠKA LEVÉ SÍNĚ PŘI CHIRURGICKÉ ABLACI FIBRILACE SÍNÍ Tématický okruh: Poruchy rytmu, kardiostimulace
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 393


Kurfirst V.¹, Kuta B.², Csanády J.², Mokráček A.² ¹ Oddělení kardiochirurgie a hrudní chirurgie, Nemocnice České Budějovice, a.s., České Budějovice, ² Kardiochirurgické oddělení, Nemocnice České Budějovice, a.s., České Budějovice
Úvod: Resekce ouška levé síně (LS) v průběhu chirurgické ablace fibrilace síní (FS) by měla snižovat výskyt pooperační cévní mozkové příhody a zároveň zvyšovat pravděpodobnost navození a udržení sinusového rytmu. Naše práce hodnotí efekt resekce ouška levé síně po chirurgické ablaci fibrilace síní. Metodika: Provedli jsme rektrospektivní analýzu 599 pacientů, kteří podstoupili chirurgickou revaskularizaci myokardu a/nebo operaci srdeční chlopně s doprovodnou chirurgickou ablací fibrilace síní. Ouško LS bylo resekováno u 140 pacientů a ponecháno 459 pacientů. V průběhu hospitalizace a při jednoměsíčním a jednoletém sledování byly mezi oběma skupinami porovnávány následující faktory: výskyt tranzitorní ischemické ataky/cévní mozkové příhody, navození a udržení sinusového rytmu, nutnost implantace kardiostimulátoru a úmrtí. Výsledky: Pacienti, kteří podstoupili resekci ouška LS, byli starší, častěji měli perzistující FS a častěji podstoupili biatriální ablaci. V této skupině byly zaznamenány delší časy mimotělního oběhu a delší časy aortální svorky. V průběhu pooperačního sledování byl u pacientů po resekci ouška LS zjištěn nižší výskyt TIA/CMP a nižší mortalita. Závěr: U skupiny s resekovaným ouškem LS byl nalezen trend nižšího výskytu TIA/CMP a statisticky významný pokles mortality. Toto zjištění by mohlo podpořit rutinní resekci ouška LS během chirurgické ablace fibrilace síní.

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA