Úvod: Kanylace femorální žíly či tepny je dominantním přístupem, který se používá k provádění katetrizačních výkonů v elektrofyziologii. U malé části nemocných může dojít po zákroku ke krvácení, vzniku pseudoaneurysmatu či arterio-venosní píštěle. Cílem naší práce je popsat iniciální zkušenosti s ultrazvukově vedenou punkcí cév na elektrofyziologickém sále.
Metody: Ultrazvukově vedenou kanylaci femorálních cév jsme použili u 20 pacientů indikovaných ke komplexní katetrizační ablaci. Během punkce byl cévní svazek zobrazen na ultrazvukovém přístroji (Vivid I, GE) pomocí lineární cévní sondy. K hodnocení anatomických poměrů byl použit dvourozměrný ultrazvukový obraz (B-mód) a barevné mapování krevního toku (CFM – Colour flow mapping). Při punkci bylo použito příčné zobrazení cév.
Výsledky: Ultrazvukově vedená punkce cév v třísle byla úspěšná u všech nemocných. Nejčastější abnormitou bylo uložení femorální žíly pod tepnou (2 případy), dále přítomnost akcesorní tepny/žíly nad cévním svazkem (2 případy). Použití ultrazvuku bylo přínosné především u pacientů s abnormální anatomií cév, při výrazné obezitě, v případě nehmatných pulsací v třísle, u nemocných po předchozí chirurgické intervenci (např. iliofemorálním bypassu) a v případě poruchy hemokoagulace. Po výkonu došlo u jednoho pacienta po tepenném přístupu k rozvoji pseudoaneurysmatu.
Závěr: Punkce cév vedená pomocí ultrazvukové vaskulární sondy umožňuje výběr nejvhodnějšího místa punkce stehenní žíly/tepny. Tato metoda má potenciál ke snížení některých cévních komplikací katetrizačních výkonů.