Cíl:
Síla přítlaku ablačního katetru k tkáni je důležitým faktorem ovlivňující úspěšnost a bezpečnost ablace fibrilace síní. V naší práci jsme se zaměřili na srovnání parametrů ablačního výkonu při použití katetru s možností měření síly přítlaku ve srovnání se standardním katetrem.
Metodika:
Jedná se o retrospektivní analýzu dat u 140 konsekutivních pacientů podstupujících ablaci pro fibrilaci síní. Pacienti byli rozděleni do skupiny s paroxysmální a perzistující fibrilací síní. Sledovanými parametry v obou skupinách byli délka výkonu, čas skiaskopie, radiační zátěž, počet RFA (radiofrekvenční ablace), celkový čas RFA.
Výsledky:
Celkem bylo zařazeno 140 pacientů, 41 pacientů ve skupině s katetrem s možností měření přítlaku a 99 pacientů ve skupině standardního chlazeného katetru. U pacientů s paroxysmální formou fibrilace síní ve skupině katetru s možností přítlaku došlo ke statisticky významné redukci délky výkonu a doby RFA (131 vs. 178 min a 31 vs. 47min, p<0,01), také došlo ke zkrácení doby skiaskopie(8,5 vs. 9,1min) , zmenšení radiační zátěže (6801 vs. 9004 mGycm2) a počtu RFA (42 vs. 48), ale statisticky nevýznamně. U pacientů s perzistující formou fibrilace síní ve skupině katetru s možností přítlaku došlo ke statisticky významné redukci délky výkonu a doby RFA (142 vs. 189 min a 40 vs. 55min, p<0,01), opět došlo ke zkrácení doby skiaskopie (12 vs. 10 min) a počtu RFA (40 vs. 56) , ale hodnoty také nedosáhly statistické významnosti.
Závěr:
Při použití katetru s možností měření síly přítlaku při ablaci fibrilace síní dochází k významné redukci celkového času výkonu a doby RFA. Je patrná tendence ke zkrácení doby skiaskopie, změnšení radiační zátěže a počtu RFA.