1 Kardiologická klinika, FN Motol, Praha
Úvod. Bioresorbovatelné stenty (BRS) jsou novou alternativou léčby stenóz věnčitých tepen. Jejich charakteristickým rysem je vymizení cizorodého implantátu během dvou let, což přináší potenciální výhody eliminace rizika pozdní trombózy stentu a obnovení cévní vasomotoriky. Vzhledem k limitovaným zkušenostem s BRS však dosud není jasné, jaký bude další vývoj iniciálně intervenovaného, hemodynamicky významného, aterosklerotického plátu po odstranění mechanické podpory, kterou představoval kovový stent.
Cíl práce. Provést analýzu aterosklerotického plátu pomocí intrakoronární spektroskopie v místě uloženého BRS po jeho bioresorpci. Intrakoronární spektroskopie je metoda k detekci lipidového jádra vulnerabilního plátu (VP). Číselným vyjádřením přítomnosti lipidového jádra VP je lipid core burden index (LCBI).
Metoda. Spektroskopická analýza byla provedena u 8 pacientů za 2 roky po implantaci BRS. Výsledky byly porovnány s kontrolním souborem 12 pacientů, u nichž byla provedena spektroskopická analýza před a po perkutánní koronární intervenci (PCI).
Výsledky. Medián maximálního LCBI (25.;75. percentil; LCBImx) před PCI byl 280,5 (75,5;409,5). Po PCI došlo k významné redukci LCBImx na 57(1;86; p = 0,02). Hodnoty LCBImx během sledování za 2 roky se významně nelišily od hodnoty po PCI (LCBImx24m = 113 (26,5; 240; p= ns.). U 2/8 pacientů nebylo lipidové jádro prokázáno vůbec (LCBImx = 0), u 2/8 byl zjištěn LCBImx větší než medián LCBImx před PCI (LCBImx = 291 resp. 417). Nález LCBImx = 417 byl spojen s redukcí lumen věnčité tepny o 27%.
Závěr. Naše výsledky naznačují, že u většiny pacientů přetrvává i po bioresorpci stentu významná redukce lipidového jádra aterosklerotického plátu, k níž dochází po PCI. Současně však tak jako u kovových stentů není eliminována možnost neoaterosklerotické progrese plátu v místě původní intervence.
