Úvod :
Některé z přístrojů pro srdeční resynchronizační terapii (CRT) dokáží snímat komorovou aktivitu i v levé komoře (LV). Prezentujeme kazuistiku pacienta s implantovaným resynchronizačním defibrilátorem Biotronik, u něhož vedly dedikované algoritmy časování levokomorových cyklů k inhibici biventrikulární stimulace.
Kazuistika:
Pacient (53 let, st.p. Rossově operaci, st.p. opakované radiofrekvenční ablaci pro komorovou tachykardii, anamnézou fibrilace síní a pomalých síňových tachykardií) s implantovaným resynchronizačním defibrilátorem (LUMAX 740 HF-T, Biotronik) byl opakovaně vyšetřován pro pokles procenta biventrikulární stimulace. Jako příčinu jsme diagnostikovali pacemakerovou tachykardii vznikající při nízkém sensingu síňové elektrody vedoucímu k undersensingu vlny P a vzniku pacemakerové tachykardie. Po extrakci a výměně síňové elektrody však epizody absence biventrikulární stimulace přetrvávaly. Po expertní konzultaci byl jako příčina stanoven tzv. „LV-URI Lock-in“ fenomén. Výchozí programace této řady přístrojů obsahuje algoritmus „LV protection“, který slouží k prevenci stimulace do vlny T. Jeho podkladem je „left-ventricular upper-rate interval“ (LV-URI), který je stejně dlouhý jako interval MTR (maximum trigger rate). Ten byl z důvodu programace tachykardické zóny k léčbě pomalých komorových tachykardií nastaven na 130/min. LV-URI lock-in s redukcí biventrikulární stimulace byl spouštěn četnými komorovými extrasystolami a rychlou síňovou aktivitou. Ke zvýšení efektivity biventrikulární stimulace byl MTR nastaven na 150/min.
Závěr:
Moderní přístroje pro resynchronizační léčbu srdečního selhání disponují komplexními algoritmy. Analýza poruch správné funkce přístrojů vyžaduje důkladnou znalost algoritmů a nezřídka expertní konzultaci k jejich vyřešení.