REKURENTNÍ ANALÝZA V DETEKCI AUTONOMNÍ DYSFUNKCE U PACIENTŮ S VASOVAGÁLNÍ SYNKOPOU | XXIV. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Úvod: Autonomní dysfunkce je spojena se sníženou variabilitou srdeční frekvence (HRV), tj. RR intervalů. Vedle nižší variability RR intervalů dochází i k častější rekurenci určitého jevu, např. sekvence RR intervalů. Měnící se poměr tonu sympatiku a parasympatiku způsobuje, že se u zdravého jedince rekurence (sekvence R-R intervalů) vyskytuje vzácně. Při autonomní dysfunkci je HRV snížená, tj.rekurence je častá. Analýzou rekurencí by proto mohlo být možné popsat dynamiku autonomního systému.
Rekurentní analýza (RQA) je matematická metoda popisující chování nelineárních systémů. Základním nástrojem RQA je rekurentní graf. Pokud dojde k rekurenci jevu, v grafu se zapíše rekurentní bod. Jejich distribuci v grafu pak lze popsat řadou parametrů, které reflektují dynamiku systému, tj. tendenci systému setrvávat v určitém stavu nebo se do něj vracet opakovaně v různém čase.
Metodika: Ortostatický test sestávající z 5min ležení, vertikalizace a fáze stání v délce 5min podstoupilo 18 pacientů s vasovagální synkopou a 18 zdravých kontrol (24,5±3,2 vs. 23,7±5,2 let, p=0,8). Konsekutivní sled délek R-R intervalů stanovený z EKG záznamu pořízeného v průběhu 10-minutového ortostatického testu byl podroben vyšetření HRV pomocí standardní analýzy ve frekvenční doméně i rekurentní analýze.
Výsledky: Žádný z parametrů HRV analýzy ve frekvenční doméně nevykazoval významné rozdíly mezi oběma skupinami a to ani v jedné fázi ortostatického testu. Nevýznamné změny mezi skupinou s vasovagální synkopou a zdravými kontrolami byly i v klidové fázi testu u všech parametrů RQA. Naproti tomu ve fázi aktivního stání došlo k významným změnám ve většině testovaných parametrů RQA mezi oběma skupinami (Obr.1)
Závěr: Rekurentní analýza může být citlivou metodou pro detekci autonomní dysfunkce u pacientů s vasovagální synkopou.

Podpořeno MZ ČR– RVO, FN v Motole 00064203

REKURENTNÍ ANALÝZA V DETEKCI AUTONOMNÍ DYSFUNKCE U PACIENTŮ S VASOVAGÁLNÍ SYNKOPOU Tématický okruh: Varia
Typ: Poster - lékařský , Číslo v programu: 286


Riedlbauchová L.¹, Schlenker J.², Nedělka T.³, Socha V.², Schlenkerová A.⁴, Potočková V.⁵, Malá Š.⁶, Kutílek P.⁷, Veselka J.⁸ ¹ Komplexní kardiovaskulární centrum pro dospělé-Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol, FN Motol, Praha, ² Fakulta biomedicínského inženýrství, ČVUT, Kladno, ³ Neurologická klinika, Fakultní nemocnice v Motole, Praha, ⁴ Ústav hygieny a epidemiologie 1.LF UK a VFN, 1.LF UK a VFN, ⁵ Neurologická klinika 2.LF UK a FN Motol, FN Motol, Praha, ⁶ Interní klinika 2.LF UK a FN Motol, FN Motol, Praha, ⁷ posudkový lékař, Okresní správa sociálního zabezpečení, Hradec Králové, ⁸ Kardiologická klinika 2.LF UK a FN Motol, Fakultní nemocnice v Motole, Praha
Úvod: Autonomní dysfunkce je spojena se sníženou variabilitou srdeční frekvence (HRV), tj. RR intervalů. Vedle nižší variability RR intervalů dochází i k častější rekurenci určitého jevu, např. sekvence RR intervalů. Měnící se poměr tonu sympatiku a parasympatiku způsobuje, že se u zdravého jedince rekurence (sekvence R-R intervalů) vyskytuje vzácně. Při autonomní dysfunkci je HRV snížená, tj.rekurence je častá. Analýzou rekurencí by proto mohlo být možné popsat dynamiku autonomního systému. Rekurentní analýza (RQA) je matematická metoda popisující chování nelineárních systémů. Základním nástrojem RQA je rekurentní graf. Pokud dojde k rekurenci jevu, v grafu se zapíše rekurentní bod. Jejich distribuci v grafu pak lze popsat řadou parametrů, které reflektují dynamiku systému, tj. tendenci systému setrvávat v určitém stavu nebo se do něj vracet opakovaně v různém čase. Metodika: Ortostatický test sestávající z 5min ležení, vertikalizace a fáze stání v délce 5min podstoupilo 18 pacientů s vasovagální synkopou a 18 zdravých kontrol (24,5±3,2 vs. 23,7±5,2 let, p=0,8). Konsekutivní sled délek R-R intervalů stanovený z EKG záznamu pořízeného v průběhu 10-minutového ortostatického testu byl podroben vyšetření HRV pomocí standardní analýzy ve frekvenční doméně i rekurentní analýze. Výsledky: Žádný z parametrů HRV analýzy ve frekvenční doméně nevykazoval významné rozdíly mezi oběma skupinami a to ani v jedné fázi ortostatického testu. Nevýznamné změny mezi skupinou s vasovagální synkopou a zdravými kontrolami byly i v klidové fázi testu u všech parametrů RQA. Naproti tomu ve fázi aktivního stání došlo k významným změnám ve většině testovaných parametrů RQA mezi oběma skupinami (Obr.1) Závěr: Rekurentní analýza může být citlivou metodou pro detekci autonomní dysfunkce u pacientů s vasovagální synkopou. Podpořeno MZ ČR– RVO, FN v Motole 00064203

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA