RESYNCHRONIZAČNÍ LÉČBA PŘI SRDEČNÍM SELHÁNÍ U DĚTÍ S VROZENOU SRDEČNÍ VADOU | XXIV. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Úvod: Srdeční resynchronizační léčba (SRL) je podpůrná nefarmakologická léčba u pacientů se srdečním selháním při dyssynchronní elektrické aktivaci a mechanické kontrakci srdce. Standardní metodou SRL je biventrikulární stimulace srdce.

Cíl: Uvést možnosti nestandardní aplikace SRL u dětí s vrozenou srdeční vadou.

Metodika a výsledky: Prezentujeme kazuistiky dvou pacientů s komplexní strukturální vrozenou srdeční vadou (funkčně společná komora, Fallotova tetralogie), u kterých bylo indikováno zavedení SRL pro srdeční selhání systémové (funkčně společné), resp. subpulmonální komory.

Závěr: SRL lze dosáhnout reverzní remodelace selhávající srdeční komory s pozitivním vlivem na klinickou symptomatologii i v unikátních případech pacientů s jednokomorovou cirkulací a pacientů se selhávající subpulmonální komorou. Předpokladem efektu SRL je identifikace typu dyssynchronní aktivace komor, která v těchto případech může být zcela odlišná od situace dospělých pacientů bez strukturální srdeční vady.

RESYNCHRONIZAČNÍ LÉČBA PŘI SRDEČNÍM SELHÁNÍ U DĚTÍ S VROZENOU SRDEČNÍ VADOU Tématický okruh: Pediatrická kardilogie
Typ: Ústní sdělení - sesterské , Číslo v programu: 419
Sdělení navržené do bloku Asociace/PS/OS: PS Kardiologických sester a spřízněných profesí

Spurná O.¹, Kubuš P.², Hojerová J.², Dvořáková S.² ¹ Dětské kardiocentrum, FN V Motole, Praha, ² Dětské kardiocentrum
Úvod: Srdeční resynchronizační léčba (SRL) je podpůrná nefarmakologická léčba u pacientů se srdečním selháním při dyssynchronní elektrické aktivaci a mechanické kontrakci srdce. Standardní metodou SRL je biventrikulární stimulace srdce. Cíl: Uvést možnosti nestandardní aplikace SRL u dětí s vrozenou srdeční vadou. Metodika a výsledky: Prezentujeme kazuistiky dvou pacientů s komplexní strukturální vrozenou srdeční vadou (funkčně společná komora, Fallotova tetralogie), u kterých bylo indikováno zavedení SRL pro srdeční selhání systémové (funkčně společné), resp. subpulmonální komory. Závěr: SRL lze dosáhnout reverzní remodelace selhávající srdeční komory s pozitivním vlivem na klinickou symptomatologii i v unikátních případech pacientů s jednokomorovou cirkulací a pacientů se selhávající subpulmonální komorou. Předpokladem efektu SRL je identifikace typu dyssynchronní aktivace komor, která v těchto případech může být zcela odlišná od situace dospělých pacientů bez strukturální srdeční vady.

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA