Cíl: Hodnocení plicní cévní resistence (PCR) a transpulmonálního gradientu (TPG) u n s těžkou dysfunkcí levé komory srdeční. Všichni n byli indikováni k srdeční resynchronizační léčbě (SRL).
Metodika: Hodnoceno bylo 28 n (68,8±9,6 let, 24 mužů,18 n s ICHS). Soubor byl charakterizován EF LK 23,9±6,0 %, LVEDd 67,6±12,5 mm, LAESd 48,9±5,7 mm, MR 2,1±0,6 st, TR 1,7±0,7 st, III-IV. st NYHA. Před SRL bylo provedeno echokardiografické vyšetření a pravostranná srdeční katetrizace (PSK) s termodilučním měřením srdečního výdeje (CO). PCRpsk byla stanovena - PCRpsk = mPAP-PCWP(mmHg)/CO (l/min);Wj. Echokardiografickým měřením byla PCR stanovena dle vztahu
PCRecho = TRV(m/s)/TVIrvot(cm)x10 + 0,16; Wj. (TRV - vrcholová rychlost trikuspidální regurgitace, TVIrvot - časový integrál rychlosti průtoku v RVOT). Před SRL a za 3 měsíce bylo provedeno klinické hodnocení (NYHA, 6MWT) a echokardiografické vyšetření. Responder (R) k SRL byl hodnocen dle zlepšení funkční třídy NYHA o >=1.
Výsledky: PSK: mPAP 33,4±11,4 mm Hg, PCWP 24,8±8,8 mm Hg, CO 3,6±0,9 l/min, PCRpsk 2,63±1,87 Wj, PCRecho 2,23±1,44 Wj. Nebyl prokázán významný rozdíl mezi echo a PSK hodnocením PCR v celém souboru n (2,23±1,44 vs. 2,63±1,87 Wj; p = 0,31, r = 0,815) před SRL. 5 n bylo NR (17 %).Hodnoty PCRpsk byly před SRL významně vyšší u NR (NR 4,74±1,69 vs. R 2,17±1,57 Wj; p‹0,001). Rovněž TPG (TPG = mPAP-PCWP) byl významně vyšší u NR (NR 14,8±5,2 vs. R 7,2±3,3 mm Hg; p‹0,01). Po 3 měsících SRL došlo ke snížení PCRecho v obou skupinách se stále významně vyšší hodnotou PCR u NR (NR 2,68±1,06 vs R 1,12±0,55 Wj; p‹0,05).
Závěr: Hodnoty PCR a TPG jsou významně vyšší u NR k SRL. Echokardiografické stanovení PCR u n s těžkou dysfunkcí LK je srovnatelné s invazivním vyšetření (r=0,815). Limitací pro echo měření mohou být hodnoty PCR nad 3,0 Wj.