Cíl: Cílem práce bylo stanovit prevalenci rizikových faktorů v brněnské populaci a naplánovat tak vhodné cíle ke snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění.
Metodika a soubor: Pro účely práce byl vybrán náhodný vzorek 1975 dobrovolníků z brněnské populace ve věku 25-64 let (1093 žen a 882 mužů). Účastníci studie byli osloveni na základě databází zdravotních pojišťoven a vyšetřeni metodikou Czech Post-MONICA Study. U pacientů byla stanovena řada proměnných: hmotnost, výška, obvod pasu, TK a procento tělesného tuku bioimpedanční metodou přístrojem InBody 370 (Biospace, Jižní Korea, Soul).
Výsledky:Prevalence v brněnské populaci je u obezity 17.41%, u nadváhy 34.68% dle BMI. Dalších 21.51 % má „normal weight obesity“ t.j. zmnoženou tukovou tkáň i při normální hmotnosti (definice dle Gallaghera). Dle obvodu pasu je pak obézních 31.59%. V studované populaci jsme na základě tlaku měřeného v ambulanci (průměr 2. a 3. hodnoty TK) nebo anamnézy hypertenze klasifikovali 39.39% jako hypertoniky. V populaci definované jako obézní dle obvodu pasu je významně více hypertoniků 67.63% (p<0.00001), počet hypertoniků roste i s rostoucím BMI (s výjimkou mužů s podváhou proti normálním parametrům BMI).
Závěr: V naší studované populaci je vysoké zastoupení hypertoniků a obezity. Obezita definovaná různými kritérii výrazně zvyšuje riziko vzniku hypertenze. Přestože souvislost obezity a hypertenze je známá, s narůstající obezitou v populaci nabývá na významu. V klinické praxi není důležitost redukce hmotnosti u hypertoniků zdůrazňována adekvátně jejímu dopadu.