PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Cíl práce
Jedním z cílů doporučení ESC/ČKS 2013/2014 je racionalizace indikací elektivní koronarografie (KG) a snížení počtu negativních koronarografií (NKG, stenóza ≤50%). V USA činí podíl NKG 45%, pro ČR nejsou data známa. Ve FN Hradec Králové činil v 10/2012 podíl NKG 53%, u pacientů bez předchozí intervence na koronárním řečišti 66%. Sledovali jsme dopad zavedení jednotného protokolu podle doporučení v okresní nemocnici.
Soubor a metodika
Do sledování byli zahrnuti pacienti s akutním koronárním syndromem (AKS) a s bolestí na hrudi suspektní z angíny pektoris (AP) ve dvou 6 měsíčních obdobích před a po zavedení protokolu. Indikace ergometrie v protokolu byla modifikována; nebyla indikována u žen, pacientů  s LBBB, RBBB, klidovými ST/T změnami, pacientů s předpokládanou nízkou tolerancí zátěže. Jako zátěžová zobrazovací metoda byl použit zátěžový SPECT myokardu (mSPECT).
Výsledky
Oba soubory se nelišily v pohlaví (41% vs 38% ženy) a v průměrném věku (66,1 vs 66,6 let). Počet pacientů s AKS, u kterých byla provedena koronarografie,  se v obou obdobích nelišil (33 vs 31). U dvou pacientů s AKS před zavedením protokolu nebylo prokázáno významné koronární postižení, po zavedení  to nebyl žádný pacient.

Celkový počet elektivních koronarografií klesl o 50% (22 vs 11), počet NKG klesl o 63% (19 vs 6). V obou skupinách NKG převládaly ženy (58% vs 66%). Ve 4 ze 6  případů NKG (3x žena) po zavedení protokolu byla příčinou nesprávná indikace KG při jeho nedodržení. Počet mSPECT se zvýšil o 117% (18 vs 39 vyšetření) a znovu byla do běžné praxe zavedena ergometrie (0 vs 5 vyšetření).
Závěr
Jednotný protokol pro vyšetřování pacientů s AP je přínosný pro pacienty obou pohlaví, zvláště u žen. Vede ke snížení počtu NKG. Hlavní roli hrají zátěžové zobrazovací metody. Zavedení protokolu mělo významný edukační přínos pro lékaře Interního oddělení i Oddělení nukleární medicíny.