PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Cíl: Zhodnotit správnost směřování pacientů se suspektním akutním koronárním syndromem, jejichž elektrokardiografický záznam byl telemetricky konzultován na kardiologickém pracovišti.

Soubor a metodika: Ve studii byly analyzovány údaje všech 280 osob (174 mužů, 106 žen, věk 65,9 ± 12,7 let), jejichž elektrokardiografický záznam byl telemetricky konzultován posádkou záchranné služby s lékařem I. interní kardioangiologické kliniky FNHK. U těchto pacientů byla hodnocena správnost dalšího směřování a výsledek případné koronární angiografie.

Výsledky: Primární převoz do kardiocentra k direktní koronární angiografie byl indikován u 64 (22,7 %) pacientů. U žádného pacienta nebyl transport do kardiocentra chybně zamítnut. Čas od aktivace zdravotnického systému do předání pacienta do zdravotnického zařízení byl významně delší u pacientů indikovaných k převozu do kardiocentra (81,8±37,1 min vs 57,8±28,7 min, p<0,01). Podíl pacientů indikovaných k transportu do kardiocentra se lišil podle typu iniciální výzvy (viz graf). Ze 183 pacientů primárně transportovaných do spádového zdravot nického zařízení bylo 13 (7,1 % ) pacientů v průběhu následujících 30 dní indikováno k provedení koronarografie. Koronární angio plastika byla provedena u 11 (6,0 %) z těchto pacientů.

Závěr: V Královéhradeckém kraji je chybovost směřování pacientů s podezřením na akutní infarkt myokardu minimální. Byly identifikovány skupiny pacientů, kde je výtěžnost telemetrické konzultace malá.

Podpořeno z dlouhodobého plánu rozvoje organizace 1011 (FMHS)