Cíl: Je nejasné, zda u pacientů s chronickým srdečním selháním (ChSS) zvýšená plicní vaskulární rezistence (PVR) chrání plíce před kongescí, nebo naopak zda plicní edém přispívá k zvýšení PVR a k snížení compliance plicního cévního řečiště (PAC). Cílem studie bylo ozřejmit vztahy mezi kongescí, plicní hemodynamikou a prognózou u ChSS.
Metody a výsledky: 186 hemodynamicky stabilních ChSS pacientů (51% HFpEF, NYHA 3.1) a 21 control bez CHSS podstoupilo na Mayo Clinic (Rochester, MN, USA) pravostrannou katetrizaci, echokardiografii a rentgenový snímek hrudníku (RTG). Kongesce na RTG byla zaslepeně zhodnocena skórováním. Vztah kongesce k prognóze byla analyzována pomocí Kaplan-Meyerovy a Coxovy analýzy. V celé kohortě, PVR pozitivně (r=0.21, p=0.004) a PAC negativně (r=-0.31, p<0.001) korelovala s městnáním. ChSS pacienti s kongescí (wet lung HF, skóre>medián) měli o 36% vyšší PVR, o 24% nižší PAC, vyšší transpulmonální tlakový gradient (13 vs 17 mmHg, p<0.001) a vyšší střední tlak v plicnici (32 vs 40 mmHg, p<0.001), ačkoliv tlak v zaklínění (PCWP) byl pouze marginálně zvýšen (19 vs 22 mmHg, p=0.002) oproti ChSS bez kongesce (dry lung HF). Pacienti s kongescí měli větší dilataci a dysfunkci pravé komory a pravé síně. Nejvýznamnějšími koreláty kongesce byla hladina NT-proBNP, hemoglobinu, albuminu a glomerulární filtrace, tyto faktory měly silnější vztah než PCWP. Během sledování (medián 333 dní, IQR 80-875), 95 pacientů (51%) mělo závažnou klinickou událost (urgentní transplantace, implantace mechanické podpory či úmrtí). Plicní kongesce byla spojena s horší prognózou, a to i po individuální adjustaci skóre kongesce na PCWP (p=0.014).
Závěr: Intersticiální plicní edém je spojen se zvýšením PVR a snížením PAC, což přispívá k přetížení pravé komory a její dysfunkci. Intervence, které snižují kongesci mohou zpomalit progresi ChSS do biventrikulárního selhání.