PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Východisko: Údaje o úrovni diagnostiky a léčby chronického srdečního selhání v České republice jsou omezené. Cílem práce bylo zjistit stav diagnostiky a léčby chronického srdečního selhání ve dvou komplexních kardiovaskulárních centrech. Metodika: analýza dat ambulantních pacientů vyšetřených ve specializovaných ambulancích pro léčbu srdečního selhání (Nemocnice na Homolce a FN Brno Bohunice). Analýza zaměřena na demografické parametry, klinický profil a úroveň farmakoterapie a přístrojové léčby. Výsledky: údaje získány u 222 pacientů postupně vyšetřených od 1.1. do 31.3.2013. Průměrný věk 67,8 let, 78 % mužů. Diagnóza založena na přítomnosti symptomů a průkazu srdeční dysfunkce u 100% nemocných. Převažovalo srdečním selhání se sníženou ejekční frakcí ( 90,9%), průměrná ejekční frakce levé komory byla 34 %, EF LK ≤ 35 % mělo 50 % pacientů. Více než 50 % nemocných mělo sinusový rytmus, průměrná tepová frekvence 72/min. Ve třídě NYHA II bylo 58 % pacientů, ICHS příčinou srdečního selhání u 125 nemocných, komorbidity: hypertenze 71 %, dyslipidémie 67 %, diabetes mellitus 36%, chronické onemocnění ledvin 33%. Betablokátory léčeno 96%, inhibitory ACE 69 % (blokátory angiotenzinu 23 %) a antagonisty aldosteronu 64 % pacientů. Pouze u 16% nemocných dosaženo cílové dávky betablokátoru, u 11% dosažena cílová dávka ACEI. Hlavními důvody nedosažení cílové dávky betablokátorů a inhibitorů ACE byla symptomatická hypotenze a probíhající titrace dávky. Přístrojovou léčbou léčeno 57% pacientů (8 % kardiostimulátor, 18 % defibrilátor-ICD, 31 % biventrikulární kardiostimulátor/defibrilátor). Závěry: Úroveň diagnostiky a farmakoterapie srdečního selhání ve vybraných centrech odpovídá Doporučením ČKS, rezervy jsou v přístrojové léčbě srdečního selhání.

Práce byla podpořena firmou Servier.