PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Úvod:

Epikardiální tuková tkáň je známa jako spolehlivý marker kardiovaskulárního rizika.Vědecké práce naznačují efekt dlouhodobé léčby statinem na snížení objemu epikardiálního tuku u pacientů s koronární nemocí. Efekt krátkodobé léčby statinem u relativně zdravé populace pacientů podstupujících izolaci plicních žil pro fibrilaci síní není dosud znám.

Metodika:

Populace pacientů podstupujících izolaci plicních žil pro fibrilaci síní byla randomizována do dvou skupin: a) skupina léčena Atorvastatinem v dávce 80 mg, b) skupina léčená placebem. Množství epikardiálního tuku bylo hodnoceno pomocí počítačové tomografie před izolací plicních žil a během kontroly po 3 měsících.

Výsledky

Skupina pacientů randomizovaná do statinové větve vykazovala při kontrole po 3 měsících léčby statisticky významné snížení množství epikardiálního tuku [92.3(62.0-133.3) vs 86.9(64.1-124.8) cm3, p < 0.05], zatímco ve skupině užívající placebo zůstalo množství epikardiálního tuku nezměněno [81.9(55.5-110.9) vs 81.3(57.1-110.5) cm3, p = NS]. Ve statinové skupině došlo nadále k signifikantnímu poklesu hladin c-reaktivního proteinu [2.4(0.7-3.7) vs 1.1(0.5-2.7) mg/L, p < 0.05], celkového cholesterolu [186(162.5-201) vs 123(99-162.5) mg/dL, p < 0.001], LDL-cholesterolu [116(96.5-132.5) vs 56(40.5-81) mg/dL, p < 0.001]. Hodnoty body mass indexu zůstaly beze změn [27.8(25-30) vs 27.6(25.7-30.5) kg/m3, p = NS]. Množství epikardiálního tuku se ukázalo být statisticky významným prediktorem rekurence fibrilace síní po izolaci plicních žil (RR = 1.01, 95% CI: 1.001-1.018, p < 0.05).

Závěr:

Intenzivní krátkodobá terapie statinem signifikantně snižuje množství epikardiálního tuku. Ovlivnění množství epikardiálního tuku může být dalším dosud neznámým mechanismem, kterým statiny snižují kardiovaskulární riziko.