1 Interní a kardiologická klinika, Kardiovaskulární oddělení, FN Ostrava, Ostrava, 2 RDG klinika, FN Ostrava, Ostrava, 3 Ústav lékařské biofyziky,, Lékařská fakulta UP, Olomouc, 4 KCH klinika, 5 Kardiovaskulární oddělení, FN Ostrava, Ostrava
Úvod:
Léčba bifurkačních lézí představuje asi 15–20 % všech PCI. Dedikované bifurkační stenty mají za cíl zjednodušit intervenční léčbu bifurkačních lézí a zlepšit její časné i dlouhodobé výsledky. Cílem našeho prospektivního registru bylo posoudit bezpečnost a dlouhodobou průchodnost stentu Bioss LIM ve 12-ti měsíčním angiografickém a klinickém sledování.
Metodika:
Do našeho registru bylo zahrnuto 35 pacientů s celkem 36 bifurkačními lézemi. Primární end-point představoval souhrn 12-ti měsíčních závažných nežádoucích kardiovaskulárních příhod (MACE – kardiální úmrtí, srdeční infarkt, TVR - nutnost opakované revaskularizace), angiografická průchodnost stentů byla hodnocena pomocí MS-CT koronarografie.
Výsledky:
24 pacientů (68,57%) byli pacienti s akutními koronárními syndromy. V 41,7% se jednalo o léze Medina 1,1,0 (v 19,7% stenosa distálního kmene/ostia RIA), ve 25% Medina 1,1,1 (v 11,11% stenosa distálního kmene/ostia RIA + RCX) a v 19,4% Medina 0,1,0 (v 8,33% ostiální stenosa RIA).
Závažné nežádoucí kardiovaskulární příhody (MACE) se v 12-ti měsíčním sledování vyskytly u 6 pacientů - 17,14% (95%CI: 6,56% - 33,65%), z toho 2 kardiovaskulární úmrtí - 5,71% (95%CI: 0,70% - 19,16%); 1x u pacienta s AIM v kardiogenním šoku po PCI kmene a 1x v důsledku časné trombózy ve stentu; recidiva infarktu myokardu u 2 pacientů- 5,71% (95%CI: 0,70% - 19,16%) a TVR u 2 pacientů- 5,71% (95%CI: 0,70% - 19,16%). K rozvoji in-stent restenosy došlo ve 3 stentech - 8,33% (95%CI: 1,75% - 22,47%) a ke vzniku časné trombosy ve 2 stentech - 5,56% (95%CI: 0,68% - 18,66%).
Závěr:
Implantace bifurkačního stentu Bioss LIM byla v našem souboru spojena se 17,14% (95%CI: 6,56% - 33,65%) výskytem MACE
