PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

APNEA-HYPOPNEA INDEX NEKORELUJE S DIURETICKOU LÉČBOU U PACIENTŮ S FARMAKOREZISTENTNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZÍ
Tématický okruh: Hypertenze
Typ: Poster - lékařský , Číslo v programu: 550
Přihlášeno do: Soutěž mladých kardiologů

Kamasová M.1, Václavík J.2, Václavík T.3, Hobzová M.4, Kociánová E.2, Táborský M.2

1 I.interní klinika - kardiologická, Fakultní nemocnice a Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Olomouc, 2 I.interní klinika- kardiologická, Fakultní nemocnice, Olomouc, 3 Katedra statistiky a pravděpodobnosti, FIS, VŠE, Praha, 4 Klinika plicních nemocí a tuberkulózy, Fakultní nemocnice, Olomouc


Cíl: Obstrukční spánková apnoe (OSA) je považována za jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů farmakorezistentní arteriální hypertenze. Některé studie nasvědčují, že diuretická terapie by mohla mít pozitivní efekt na apnea- hypopnea index (AHI). Cílem této práce bylo zhodnotit možnou korelaci mezi diuretickou léčbou a AHI u pacientů s farmakorezistentní arteriální hypertenzí.
Soubor a metodika: Zařazeno bylo 88 pacientů (61 mužů) s farmakorezistentní arteriální hypertenzí. Všichni byli vyšetření pomocí noční monitorace spánku a následně byly analyzovány tyto parametry: AHI, oxygen desaturation index (ODI), průměrná saturace kyslíku, % doby spánku v saturaci < 90% SpO2. Následně byly změřeny antropometrické parametry a byly získány údaje o antihypertenzní léčbě.
Výsledky: Průměrný tlak krve měřený v ordinaci byl 143,6/81,5 mmHg. Průměrný body mass index byl 34,5 kg/m2. V tomto souboru byla prokázána velmi vysoká prevalence OSA (AHI >5) (91%) a 34% pacientů trpělo těžkou OSA (AHI > 30). Také jsme prokázali pozitivní korelaci mezi AHI a obvodem krku (Pearsonův korelační koeficient PCC= 0,35) a obvodem pasu (PCC= 0,35). Signifikantní korelace mezi AHI a diuretickou léčbou prokázána nebyla.
Závěr: Obstrukční spánková apnoe je u pacientů s farmakorezistentní hypertenzí vysoce prevalentní. Nebyla prokázána signifikantní korelace mezi AHI a diuretickou terapií, což může znamenat, že zde existují silnější faktory přispívající k rozvoji apnoí (jako je obezita), než přetížení tekutinami a jejich přesun do orofaciální oblasti.