CHIRURGICKÁ LÉČBA INFEKČNÍ ENDOKARDITIDY U DĚTÍ A MLADISTVÝCH | XXII. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Cíl: Zhodnotit výsledky chirurgické léčby infekční endokarditidy (IE) v dětském věku.

Soubor a metodika: Retrospektivní studie 63 pacientů operovaných pro IE ve stáří 2 týdnů až 21 let (medián 11 let) v Dětském kardiocentru v letech 1978 - 2004.

Výsledky: U 54 pacientů byla přítomna vrozená srdeční vada (VSV), 31 z nich bylo po kardiochirurgickém zákroku, u 21 pacientů se jednalo a nativní VSV. Nejčastější VSV je komorový defekt (N=15) a společný arteriální trunkus (N=7).

V etiologii IE převažovaly stafylokoky (52%) a streptokoky (31%), kultivačně negativních IE bylo 8%. Příčina bakteriémie, která vedla ke vzniku IE, nebyla známá u 66,6% pacientů. Indikací k operaci byla nejčastěji již proběhlá embolizace (N=24), infikovaný cizí materiál (N=23) a srdeční selhání (N=13). Všem pacientům byly při operaci odstraněny vegetace a dostupný infikovaný materiál, u 92% dětí byl proveden další kardiochirurgický zákrok. Pro recidivu bylo reoperováno 7 (11%) pacientů. Časně po operaci zemřelo 7 (11%) pacientů, pozdní úmrtí v pravděpodobné souvislosti s IE jsme zaznamenali u 3 (5%) operovaných.

Závěr: Chirurgická léčba IE u dětí má přijatelnou mortalitu a počet recidiv. Hemodynamicky méně významné perimembranózní defekty komorového septa a konduity jsou nejčastěji infikované lokalizace. Příčina bakteriémie je ve většině případů neznámá.

Podpořeno MZ ČR - RVO, FN v Motole 00064203

CHIRURGICKÁ LÉČBA INFEKČNÍ ENDOKARDITIDY U DĚTÍ A MLADISTVÝCH Tématický okruh: Pediatrická kardilogie
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 605


Hostaša J.¹, Chaloupecký V.², Tláskal T.¹, Janoušek J.¹ ¹ Dětské kardiocentrum, FNM, Praha, ² Kardiocentrum
Cíl: Zhodnotit výsledky chirurgické léčby infekční endokarditidy (IE) v dětském věku. Soubor a metodika: Retrospektivní studie 63 pacientů operovaných pro IE ve stáří 2 týdnů až 21 let (medián 11 let) v Dětském kardiocentru v letech 1978 - 2004. Výsledky: U 54 pacientů byla přítomna vrozená srdeční vada (VSV), 31 z nich bylo po kardiochirurgickém zákroku, u 21 pacientů se jednalo a nativní VSV. Nejčastější VSV je komorový defekt (N=15) a společný arteriální trunkus (N=7). V etiologii IE převažovaly stafylokoky (52%) a streptokoky (31%), kultivačně negativních IE bylo 8%. Příčina bakteriémie, která vedla ke vzniku IE, nebyla známá u 66,6% pacientů. Indikací k operaci byla nejčastěji již proběhlá embolizace (N=24), infikovaný cizí materiál (N=23) a srdeční selhání (N=13). Všem pacientům byly při operaci odstraněny vegetace a dostupný infikovaný materiál, u 92% dětí byl proveden další kardiochirurgický zákrok. Pro recidivu bylo reoperováno 7 (11%) pacientů. Časně po operaci zemřelo 7 (11%) pacientů, pozdní úmrtí v pravděpodobné souvislosti s IE jsme zaznamenali u 3 (5%) operovaných. Závěr: Chirurgická léčba IE u dětí má přijatelnou mortalitu a počet recidiv. Hemodynamicky méně významné perimembranózní defekty komorového septa a konduity jsou nejčastěji infikované lokalizace. Příčina bakteriémie je ve většině případů neznámá. Podpořeno MZ ČR - RVO, FN v Motole 00064203

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA