MOŽNOSTI ŘÍZENÉ LÉČEBNÉ HYPOTERMIE PO SRDEČNÍ ZÁSTAVĚ | XXII. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Úvod: Mírná hypotermie patří dnes k pilířům péče o nemocné po srdeční zástavě. V posledních letech byly kromě standardních zevních fyzikálních přístupů představeny také systémy, umožňující automatické řízení ochlazování, udržování hypotermie a následného postupného ohřívání. Cílem naší práce byla analýza souboru nemocných, ošetřených tímto způsobem.

Soubor a metody: Od roku 2008 jsme na našem pracovišti hospitalizovali více než 130 nemocných po srdeční zástavě, u nichž byl použit některý ze systému pro endovaskulární řízenou hypotermii (Coolgard, Alsius, USA; Thermogard, Zoll, USA) nebo povrchovou řízenou hypotermii (Artic Sun, Bard, USA). Analyzovali jsme výhody a nevýhody endovaskulární a povrchové řízené hypotermie.

Výsledky: Oba systémy jsou prakticky srovnatelné v rychlosti ochlazování. Endovaskulární systémy vyžadují punkci femorální žíly naproti tomu povrchový systém je neinvazivní. V přesnosti udržování cílové teploty je účinnější endovaskulární hypotermie, ale námi používaný povrchový systém umožňuje dopředu nastavení cílové teploty na celý průběh léčby, tedy ochlazování, udržování hypotermie i řízené ohřívání. Při použití povrchového systému ochlazování je poněkud horší manipulace s pacientem a hygiena, u námi používaných endovaskulárních systémů lze chladící katetr použít i jako centrální žilní katetr k podávání léků.

Závěr: Mezi systémy pro endovaskulární a povrchovou řízenou hypotermii je celá řada rozdílů. Naše zkušenosti však ukazují na jednoduchost použití
a velkou účinnost systémů pro řízení teploty tělesného jádra u nemocných po srdeční zástavě.

MOŽNOSTI ŘÍZENÉ LÉČEBNÉ HYPOTERMIE PO SRDEČNÍ ZÁSTAVĚ Tématický okruh: Akutní stavy v kardiologii, Akutní koronární syndromy
Typ: Ústní sdělení - sesterské , Číslo v programu: 567


Myšková J.¹, Todtová E.¹, Groulíková V.¹, Ošťádal P.², Krüger A.¹, Neužil P.¹ ¹ Oddělení akutní kardiologie, Nemocnice Na Homolce IČO: 00023884, Praha, ² Nemocnice Na Homolce, Praha
Úvod: Mírná hypotermie patří dnes k pilířům péče o nemocné po srdeční zástavě. V posledních letech byly kromě standardních zevních fyzikálních přístupů představeny také systémy, umožňující automatické řízení ochlazování, udržování hypotermie a následného postupného ohřívání. Cílem naší práce byla analýza souboru nemocných, ošetřených tímto způsobem. Soubor a metody: Od roku 2008 jsme na našem pracovišti hospitalizovali více než 130 nemocných po srdeční zástavě, u nichž byl použit některý ze systému pro endovaskulární řízenou hypotermii (Coolgard, Alsius, USA; Thermogard, Zoll, USA) nebo povrchovou řízenou hypotermii (Artic Sun, Bard, USA). Analyzovali jsme výhody a nevýhody endovaskulární a povrchové řízené hypotermie. Výsledky: Oba systémy jsou prakticky srovnatelné v rychlosti ochlazování. Endovaskulární systémy vyžadují punkci femorální žíly naproti tomu povrchový systém je neinvazivní. V přesnosti udržování cílové teploty je účinnější endovaskulární hypotermie, ale námi používaný povrchový systém umožňuje dopředu nastavení cílové teploty na celý průběh léčby, tedy ochlazování, udržování hypotermie i řízené ohřívání. Při použití povrchového systému ochlazování je poněkud horší manipulace s pacientem a hygiena, u námi používaných endovaskulárních systémů lze chladící katetr použít i jako centrální žilní katetr k podávání léků. Závěr: Mezi systémy pro endovaskulární a povrchovou řízenou hypotermii je celá řada rozdílů. Naše zkušenosti však ukazují na jednoduchost použití a velkou účinnost systémů pro řízení teploty tělesného jádra u nemocných po srdeční zástavě.

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA